Ministerstvo obrany » Zpět na předchozí stránku » Páteřní radar protivzdušné obrany Sokolnice

Páteřní radar protivzdušné obrany Sokolnice

Páteřní radar protivzdušné obrany Sokolnice u Slavkova by měl nahradit vysílače sovětské výroby instalované v 50. letech, které jsou již morálně a technicky zastaralé a nesplňují požadavky AČR ani NATO.

Resort Ministerstva obrany hradil náklady na bezprostředně nutné stavební úpravy vlastního stanoviště a to ve výši 25 milionů Kč. Náklady na stavbu radarové věže budou dosahovat výše cca 80 mil. Kč. Dodávky samotné technologie budou ve výši cca 0,5 miliardy Kč hrazeny z fondů NATO.

Potřeba radarů

Jedním ze základních atributů NATO je zabezpečení ochrany společného vzdušného prostoru, kam patří i vzdušný prostor ČR. Tento úkol je plněn vyčleněnými silami a prostředky do Integrovaného systému protivzdušné ochrany NATO (tzv. NATINEADS).

Základní podmínkou pro plnění úkolů v NATINEADS je udržování nepřetržitého přehledu o vzdušné situaci v daném prostoru odpovědnosti, což zabezpečují radary protivzdušné ochrany NATO, které jsou připojeny do systému velení. To je důvod, proč je nezbytně nutné radarové krytí vzdušného prostoru i státní hranice ČR a proč je nutné na našem území provozovat radarová stanoviště.

Záměr na výstavbu radarů v ČR, Polsku a Maďarsku byl Aliancí řešen tak, aby byly splněny minimální vojenské požadavky stanovené radarovým plánem Vrchního velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE) na celoplošné radarové krytí vzdušného prostoru všech zemí NATO s vytvořením požadovaného radarového předpolí za státní hranicí ČR se Slovenskem a Rakouskem.

Aspekty výběru

Na základě modelování radarového krytí vzdušného prostoru ČR v návaznosti na území SRN, Polska a Maďarska, bylo rozhodnuto o výstavbě dvou radarových stanovišť v ČR (Sokolnice, Nepolisy). Základem pro jejich výběr byla stávající radarová stanoviště.

Výběr byl proveden s ohledem na skutečnost, že západní část ČR je radarově kryta z území SRN a radarového stanoviště v jižní části Polska.

Proč Sokolnice

Sokolnice byla vybrána proto, že:

  • ze stávajících radarových stanovišť má ověřené a nejlepší dosahy od požadované spodní hladiny radarového krytí
  • na jižní Moravě není vhodnější stanoviště z hlediska vytvoření radarového pole na státní hranice s Rakouskem i Slovenskem a navázání na radarové pole v Maďarsku
  • severní Morava je dostatečně překrývána z území Polska
  • výstavba stanovišť mimo vojenské prostory je pro ČR finančně nevýhodná (např. výkupy pozemků, výstavba infrastruktury)

Stávající stanoviště AČR Sokolnice

  • do konce roku 2002 zde bylo v provozu 6 radarů různých typů, s anténami do výšky 18 metrů
  • zajišťuje neomezený všesměrový výhled a neomezuje technické parametry radiolokátoru
  • je dlouhodobým provozem plně ověřeno
  • disponuje nezbytnými sítěmi k vybudování infrastruktury
  • vyhovuje i všem dalším požadavkům

Varianty jiných lokalit

V průběhu přípravného řízení plánované modernizace radarového stanoviště Sokolnice byly resortem obrany zpracovány i varianty umístění radaru ve dvou dalších, konkrétních lokalitách - ve VVP Dědice u Vyškova a u Moravských Budějovic. Tyto lokality pro umístění radiolokátoru však nevyhovují zejména vzhledem k nutnosti zabezpečení nezbytných podmínek pro plné využití operačních schopností radaru a jeho účinnosti při monitorování vzdušného prostoru, např. nad oblastí jaderné elektrárny Dukovany.

Výhrady obcí

V průběhu projednávání územního řízení došlo ze strany obcí v regionu a sdružení Austerlitz k vyslovení nesouhlasu s výstavbou radarové věže.

V reakci na to Ministerstvo obrany nechalo zpracovat nezávislou studii vlivu stavby na životní prostředí, která potvrdila, že stavba radaru neohrozí ani životní prostředí, ani zdraví lidí.

Rozsah investičního záměru

Investiční záměr radaru protivzdušné obrany Sokolnice představuje objekt, který jako celek tvoří tři geometrické objemy. Jedná se o středový válcový objekt s kulovým radomem, v jehož kupoli budou nad sebou umístěny dvě azimutálně rotující antény radaru. Celková výška objektu s radomem je 25 m, poloměr radomu je 9,45 m.

Válcový objekt zahrnuje prostory vertikálních komunikací mezi podlažími, montážní halu, sociální zařízení a odpočinkové zázemí směny. Ke kruhovému objektu přimykají ze severu a z jihu nestejně velká boční kvádrová křídla o výšce 8,3 a 6,2 m. Severní křídlo je vymezeno pro uživatelské prostory, kontrolní a řídící pracoviště, v jižním křídel mají být soustředěny strojovny technického vybavení objektu.

Celková zastavěná plocha objektu v úrovni prvního nadzemního podlaží činí 310 m2.

Obestavěný prostor objektu bez radomu činí 2 880 m3. Prostor vlastního radomu činí 3 460 m3.

Areál nového radarového stanoviště je v rámci stávajícího vojenského areálu vymezen novým oplocením s plochou uvnitř oplocení 12 089 m2. Stávající stanoviště, dlouhodobě Armádou ČR využívané, tak nabízí pro jeho umístění nejlepší podmínky.

Vzdálenost radar – Mohyla míru

Radar bude ve vzdálenosti 850 metrů vzdušnou čarou od Mohyly míru. Z Mohyly míru není žádná přímá viditelnost na radarové stanoviště – oba objekty dělí les.

 


foto: AVIS, www.army.cz