Ministerstvo obrany » Zpět na předchozí stránku » 5 let ČR v NATO

5 let ČR v NATO

Integrační prostředí

Směřování Aliance ve 21. století vyjádřilo i hlavní moto pražského summitu: "Nové schopnosti, noví členové, nové vztahy".

Hrozba mezinárodního terorismu a reálné nebezpečí šíření zbraní hromadného ničení přiměly Alianci k rozhodnutí vybavit se novými kapacitami a schopnostmi a reformovat své řídící a operační struktury. Výsledkem bylo přijetí Pražského závazku ke schopnostem.

V rámci zvyšování stability v Evropě a politiky "otevřených dveří" se Aliance rozhodla rozšířit své řady o 7 nových členských zemí - Bulharsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Zároveň deklarovala, že politika "otevřených dveří" zůstává nadále platná.

Budování vztahů na kvalitativně novém základě spolu s postupným rozšiřováním NATO představuje jeden ze základních předpokladů pro posílení bezpečnosti a rozšíření stability v euroatlantické oblasti.

Prohloubení vztahů s Ruskou federací a Ukrajinou, úspěšná transformace Rady euroatlantického partnerství, posílení Středomořského dialogu a prohloubení vztahů mezi NATO a EU proto tvoří jeden ze základních komponentů aliančního přístupu ke změnám v bezpečnostním prostředí.

Česká republika a AČR v procesu integrace činí dva kroky zároveň: první spolu s NATO, druhý směrem k NATO.

Krok "spolu s NATO" je vyjádřen aktivním přístupem ČR ke členství v NATO a aktivní účastí ČR na realizaci bezpečnostní politiky NATO. ČR nechce být a nebude konzumentem bezpečnosti a "černým pasažérem" Aliance.

Krok "směrem k NATO", jako proces integrace a technické interoperability AČR, je vyjádřen cíli a principy reformy OS ČR. Ta zajišťuje propojení struktury a schopností ozbrojených sil ČR s aliančním charakterem zabezpečení obrany ČR a příslušnými aliančními principy a standardy.

Pilíře obrany České republiky

Členství ČR v NATO umožňuje zabezpečení obrany ČR s využitím systému kolektivní obrany. Probíhající reforma ozbrojených sil ČR zajišťuje propojení struktury a schopností ozbrojených sil ČR s aliančním charakterem zabezpečení obrany a příslušnými aliančními principy a standardy.

Důkazem aliančního charakteru obrany ČR jsou tři pilíře, na nichž je zajišťována:
Rozmístitelné síly jsou hlavní údernou silou, které se budou v prvé řadě podílet na aliančních operacích v rámci společné obranné a bezpečnostní politiky NATO (v souladu s Vojenskou strategií ČR je základním principem zajišťování bezpečnosti ČR účast AČR v operacích společné obrany, které primárně eliminují ohrožení teritoria ČR).

Zapojení ČR do aliančního systému protivzdušné obrany (NATINEADS) zajišťujícímu koordinovanou a maximálně efektivní obranu vzdušného prostoru.

Teritoriální obrana vlastního území je samozřejmou povinností každého členského státu NATO. V případě nutnosti poskytuje členství v NATO možnosti tuto obranu posílit spojeneckými silami (koncept tzv. Host Nation Support - HNS).

Národní zastoupení AČR při NATO

Základem úspěchu v procesu integrace je kvalita a všestranná připravenost vojenského a civilního personálu resortu obrany.

Přímý kontakt, plná interakce s nadnárodním prostředím Aliance a získávané zkušenosti patří k nejdůležitějším faktorům procesu integrace.

V současnosti má AČR v NATO celkem 175 (stav ke dni 31.1.2004) zástupců jak v mezinárodních, tak v národních funkcích.

Všechny funkce našich národních představitelů pracujících přímo v orgánech NATO, jsou obsazeny již od roku 2000 a na řadu míst v roce 2001 a zejména 2002 vyjela druhá generace našich zástupců.

Další rotace těchto funkcí proběhne v letech 2004 a 2005.

Na snímku je uveden vývoj počtů zástupců AČR u jednotlivých velitelství, a to v období let 1999 - 2004.

Postupně, v souladu s plánem, jsou od roku 1999 obsazovány pracovní pozice, přidělené ČR v mezinárodních štábech NATO.

Hlavní důraz byl v tomto procesu položen na velitelství, která mají z hlediska členství ČR v NATO zásadní význam. Zároveň byly postupně obsazovány i další pozice, vyčleněné pro ČR, např. na velitelství Jih v Neapoli a velitelství v Atlantiku (ACLANT) v Norfolku. Toto velitelství je v současné době transformováno na velitelství ACT, u kterého bude AČR od roku 2004 vytvářet styčný tým v počtu 3 osob.

V letech 2001 a 2002 proběhly na pozicích ČR u mezinárodních štábů NATO první větší rotace a od roku 2003 dochází k pravidelnému každoročnímu střídání přibližně 1/3 vyslaných pracovníků.

Na snímku jsou zvýrazněna velitelství, která jsou považována za klíčová:
- vrchní velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE - Supreme Headquarters Allied Powers Europe)
- regionální velitelství Sever (RC NORTH - Regional Command NORTH)
- velitelství pozemních sil SEVER (CC LAND NORTH - Component Command LAND NORTH)
- velitelství vzdušných sil SEVER (CC AIR NORTH - Component Command AIR NORTH )
- společné operační středisko letectva (CAOC-2 - Combined Air Operations Centre)
- společné operační středisko letectva (CAOC-4 - Combined Air Operations Centre)

Finanční zdroje kapitoly MO a výdaje související s členstvím v Alianci

Výše výdajů souvisejících bezprostředně s členstvím ČR v NATO tvoří zhruba 10 % celkových výdajů resortu obrany.

K prioritám rozpočtu MO patří:
- všestranná příprava a zabezpečení vojenského a civilního personálu;
- s tím související úkoly v oblasti profesionalizace a výstavby AČR;
- prohlubování integrace AČR s armádami NATO, včetně ověřování postupu integrace při cvičeních států NATO;
- důraz na aktivní účast AČR v operacích NATO podle politicko-vojenských ambicí ČR.

Na výdajové straně rozpočtu došlo pro rok 2004 ke snížení o téměř 5,3 mld. Kč oproti původní koncepci, a toto snížení zdrojů se výrazně projevuje i v následujících letech (do roku 2008 o více než 43,2 mld. Kč).

Pro dosažení úspor jsou realizovány změny v organizační struktuře (počet zaměstnanců a příslušníků AČR by měl v cílovém stavu dosáhnout cca 35 tisíc osob), pokračuje nezbytná optimalizace posádek a přebytečné infrastruktury, likvidace přebytečných zásob munice a dalšího materiálu a další transformační kroky.

Program bezpečnostních investic NATO

Vstupem do NATO se ČR zapojuje do Programu bezpečnostních investic NATO - NATO Security Investment Programme - NSIP.

Tento společný program NATO slouží k zajišťování společného financování obranné infrastruktury, nezbytné pro nasazení a výcvik sil NATO na území jednotlivých členských států, případně i v jiném operačním prostoru.

Program zabezpečuje společné financování stacionárních zařízení, jako jsou letiště, komunikační a informační systémy, vojenská velitelství, produktovody a sklady paliva, radarová a navigační zařízení, podpůrná pomocná zařízení atd.

Dále umožňuje financovat oblasti týkající se cvičení, výcviku a služeb (logistické podpory). Společně financovanou infrastrukturu NATO na území daného státu je přitom zároveň možné využívat i ve prospěch dané členské země.

O společném financování je rozhodováno formou konsenzu členských zemí.

Zapojení do NSIP je realizováno prostřednictvím tzv. Capability Package - CP. Jde celkem o 3 soubory projektů:

Soubor č. 1 řeší pořízení dvou páteřních 3D radarů dalekého dosahu. Ty velmi výrazně ovlivní kvalitu informací o vzdušném prostoru ČR a tím i jeho obranu a zabezpečení.

Soubor č. 2 se týká Integrovaného systému protivzdušné obrany NATO (NATINEADS). V roce 2003 byly ukončeny projekty z oblasti systému velení a řízení vzdušných sil a modernizace radiolokátoru PRV-17 v souladu s minimálními vojenskými požadavky NATO. Pokračuje modernizace dalšího radiolokátoru s termínem ukončení na jaře 2004 a další projekty.

Soubor č. 3 řeší rozvoj obranné infrastruktury, nezbytné pro přijetí vojenských sil NATO na území ČR v případě krizové situace a zabezpečení podmínek pro jejich operační nasazení. Zde jde především o dobudování letecké základny v Čáslavi a Náměšti nad Oslavou, a to v souladu s minimálními vojenskými požadavky NATO.

Zatímco do roku 2003 bylo celkové čerpání finančních prostředků přes 341 mil. Kč, v roce 2003 dosáhl objem realizace již částky více než 591 mil. Kč (z toho ze společných fondů NATO - NSIP přes 330 mil. Kč).

Platby ve prospěch České republiky z fondů NSIP tak činily v roce 2003 téměř 2,1násobek příspěvku ČR do fondů NSIP (příspěvek je pro každou členskou zemi NATO kalkulován na základě stanoveného procentního podílu na dílčích rozpočtech NSIP a v roce 2003 činil 162 mil. Kč). V roce 2004 je předpoklad nárůstu finančního plnění.

Na program NSIP je v ČR plánovaná do roku 2008 celková částka ve výši cca 6,15 mld. Kč. Z toho podíl zdrojů ze státního rozpočtu ČR se předpokládá ve výši cca 2,5 mld. Kč. a z fondů NATO 3,65 mld. Kč.

Nejdůležitější cvičení

Během pětiletého členství ČR v NATO se čeští vojáci zúčastnili 130 významných mezinárodních vojenských cvičení.

* Nejdůležitějším cvičením v rámci NATO na území ČR v roce 2004 bude:
COLLECTIVE EFFORT 2004
Jde o cvičení k ověření logistické interoperability. Zúčastní se ho pravděpodobně příslušníci ozbrojených sil 8 států NATO. Řídit ho bude velitel společného velitelství Střed (Joint HQ Centre) v Heidelbergu (SRN) a uskuteční se v termínu 11.-18.6.2004 ve VVP Boletice a v jeho výcvikových zařízeních.
Cílem cvičení je ověřit, vyhodnotit a demonstrovat úroveň interoperability logistických systémů, postupů, techniky a materiálu mezi státy NATO.

Příslušníci AČR se od vstupu do Aliance zároveň zúčastnili 16 významných zahraničních cvičení programu Partnerství pro mír (PfP).

Nejdůležitějším cvičením, připravovaným v rámci PfP (Partnerství pro mír), v roce 2004 bude:
HRANICA 2004
Bude se jednat o velitelsko-štábní cvičení s částečným vyvedením vojsk. Cílem bude procvičit:
- nasazení vojsk dvou sousedících států po zasažení teritoria otravnými látkami jako důsledek velké technologické havárie chemického provozu způsobené z dosud nezjištěných příčin;
- nasazení vojsk při likvidaci požáru velkého rozsahu po teroristickém útoku.
Cvičení se uskuteční ve dnech 8.-12.11.2004.

Vyčleňování sil pro NATO

Členstvím v NATO se zapojila ČR do systému kolektivní obrany. K posílení obranných schopností Aliance přispívá ČR vyčleňováním určených jednotek.

Pozemní síly:
V letech 2004 - 2006 AČR z pozemních sil vyčleňuje mechanizovaný prapor, rotu chemické ochrany, rotu speciálních sil a mobilní jednotku pasivních sledovacích systémů (PSS).
Od roku 2007 bude toto uskupení dále rozšířeno o mechanizovaný prapor a další jednotky tak, aby v roce 2009 byla AČR schopna vyčlenit jednu mechanizovanou brigádu.

Vzdušné síly:
Do systému NATINEADS trvale vyčleňujme 4 nadzvukové bojové letouny a protiletadlové raketové baterie.
Dále vyčleňujeme roj 4 víceúčelových transportních vrtulníků Mi-17.

Budování sil rychlého nasazení (NRF)

Změny bezpečnostního prostředí ve světě 21. století, způsobené zejména tragickými událostmi z 11. září 2001 ve Spojených státech amerických a bojem proti nesymetrickým hrozbám, včetně mezinárodního terorismu, vyvolaly potřebu transformace aliančních sil.

Bylo rozhodnuto o výstavbě alianční jednotky – mnohonárodního praporu, která by poskytla vzniklým zásahovým týmům a laboratorním prostředkům velitelský a logistický rámec a silám rychlého nasazení (NATO Response Forces – NRF) dala kapacitu, která by byla schopna reagovat na většinu známých hrozeb v oblasti zbraní hromadného ničení (ZHN).

Do tohoto projektu se mohou zapojit všechny členské státy NATO, které mají jakoukoliv schopnost v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení (OPZHN). Koncept praporu je založen na principu rotujících vedoucích států, tzv. Lead Nation. V praxi to znamená, že k jednomu oslovenému státu, který vytvoří strukturu, se přidají ostatní země se svými národními příspěvky. Vzhledem k tomu, že čeští vojenští specialisté mají v oblasti OPZHN bohaté zkušenosti (např.z účasti českých chemiků ze dvou operací v Zálivu), přihlásila se k tomuto prestižnímu úkolu Česká republika. Vedoucí zemí bude do 31.12.2004.

Mnohonárodní prapor radiační, chemické a biologické ochrany NATO tvoří 13 států NATO, ČR jako vedoucí země tvoří podstatnou část štábu praporu, dalšími příspěvky jsou rota chemického průzkumu a dekontaminace a dále roty velení a zabezpečení.

Od 1.7.2004, kdy mnohonárodní prapor NATO dosáhne plných operačních schopností, bude připraven k nasazení.

Hlavní úkoly AČR v roce 2004 - reforma cestou k integraci do NATO

V roce 2004 nadále probíhá proces reformy ozbrojených sil ve změněném zdrojovém rámci. AČR pokračuje v rozvoji specializace v deklarovaných oblastech i v plnění úkolů plynoucích z členství v Severoatlantické alianci. K hlavním úkolům patří:

- Rozvíjet národní a obrannou politiku ČR v souladu s členstvím v NATO
- Splnit úkoly reformy OS ČR pro rok 2004
- Pokračovat ve slaďování norem a hodnocení výcviku s normami a standardy NATO
- Splnit úkoly bojové přípravy s důrazem na cvičení NATO / PfP
- Připravit a rozvíjet jednotky vyčleňované pro NATO
- Splnit úkoly při zabezpečení účasti v mírových a dalších operacích NATO / EU / OBSE.

• Vytisknout

• Ministerstvo obrany
• Armáda ČR
• Zahraniční mise
• Předchozí verze webu