Ministerstvo obrany » Zpět na předchozí stránku » Rekrutace do armády jako hra

Rekrutace do armády jako hra

Lidé si rádi hrají do pozdního věku. S vyšším věkem však hry nabývají kapánek jiné podoby. Výsledek některých „dospěláckých“ her může výrazně ovlivnit život člověka, který je hraje.

Takovou hrou je i výběr vojenského profesionála. Dny armády na Moravě konané ve dnech 1. a 2. května vám dávají obrovskou výhodu: Na brněnském výstavišti v pavilónu G2 si můžete vyzkoušet přijímací proces do armády nanečisto.

Výběr vojenského profesionála trvá v reálu dva a půl dne. V prezentaci Ředitelství pro nábor a profesionalizaci se to však dá zvládnout za pár minut.

Nejprve jsem vlezl do telefonní budky (resp. malého prostoru ohrazeného plastovými panely) a zavolal na číslo 800 15 44 45. O kousek dál se nacházel stolek telefonní operátorky, které jsem položil z budky otázku, jak se stát vojákem AČR a vyrazit na misi 7. polní nemocnice do Iráku, to vše pokud možno do jednoho týdne. Operátorka mě informovala, že abych mohl do zahraniční mise, musím nejprve projít přijímacím řízením a výcvikem, což bude trvat pár měsíců. A než vyrazím do mise, můžou uplynout roky. Na můj dotaz, co mám tedy dělat, když mám zájem o kariéru profesionála v AČR, mě operátorka odkázala na nejbližší rekrutační středisko. Mimochodem, celý tento dialog byl zvukově zesílen, a tedy slyšitelný po celém pavilónu. Kolegové u jiných stánků se asi dobře bavili.

Nejbližší rekrutační středisko bylo vzdálené dva metry. Komunikativní voják v hodnosti kapitána se mě zeptal na mé vzdělání, důvody zájmu o armádu a konkrétní profese, o které bych měl zájem. Sice mi vzhledem k mé tělesné výšce přes dva metry nedoporučil dráhu tankisty nebo letce, stále však byla slušná řádka míst, které jsem mohl zastávat. Pak jsem „odcestoval“ přes uličku do Střediska pro výběr personálu. Zde jsem několik minut šlapal na rotopédu za účelem změření mé vytrvalosti. Potom si mě vzali do prádla psychologové, kteří otestovali mojí inteligenci a osobnostní rysy. Zde moje oproti skutečnosti značně zrychlená a zjednodušená cesta za prací vojáka z povolání skončila. Při skutečném přijímacím řízení je pohovor s personalistou mnohem delší, fyzické testy daleko náročnější a psychologické testování značně rozsáhlejší.

V prezentaci Ředitelství pro nábor a profesionalizaci si člověk uvědomí, jak je proces výběru komplexní a kolik lidí – lékařů, psychologů, personalistů - se vlastně zabývá jedním člověkem, možným budoucím vojákem. Kromě toho prezentace nabízí i zajímavý pohled do zákulisí, o kterém nemá přijímaná osoba ani potuchy: Jak funguje redakce internetových stránek (můžete si je prohlédnout na www.novakariera.cz), jak se dělá personální marketing a podobně. Suma sumárum proces výběru do AČR si rozhodně nezadá s přijímacím řízení do soukromé firmy. Ba dá se říci, že ho v mnohém předčí. Navíc se jedná nesporně o zajímavý zážitek. A to i ve zkrácené podobě, kterou můžete zažít při Dnech armády na Moravě.