Aktivní dobrovolné zálohy v novém
Zcela nový systém organizace a přijímání dobrovolníků do aktivních dobrovolných záloh začal fungovat od letošního 2. září. Všichni vojáci, kteří mají zájem stát se příslušníky aktivních dobrovolných záloh, mohou od nynějška na své územní vojenské správě požádat o uzavření příslušné dohody.
Nový způsob zařazování vojáků v záloze do systému aktivních dobrovolných záloh vychází zejména z nově přijatého zákona č.128 ze dne 13. března 2002, kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech, tedy takzvaný branný zákon.
„Aktivní zálohy sledují dvě hlavní myšlenky. Tou první je úplná dobrovolnost, tou druhou pak otevírání armády veřejnosti,“ říká podplukovník Roman Halúzka, který se na Generálním štábu AČR aktivními zálohami zabývá. „Dalším důvodem budování těchto záloh je i fakt, že právě na základě dobrovolnosti můžeme armádě poskytnout mnohem kvalitnější skupinu vojáků v záloze, neboť jde o lidi, kteří mají o službu i dění v armádě velký a upřímný zájem,“ doplňuje pplk. Halúzka.
Nový systém však mohou využívat zatím jen vojáci v záloze, na které se ještě vztahuje branná povinnost, a nikoliv tedy všichni občané ČR. Bude-li však po plné profesionalizaci armády zachována branná povinnost, budou se pravděpodobně hledat cesty, jak umožnit vstup do aktivních záloh všem občanům.
Jak ale funguje systém aktivních dobrovolných záloh dnes? Každý zájemce o vstup do těchto záloh se bude asi nejprve snažit získat maximum informací. Zde je možné jej odkázat na místně příslušnou územní vojenskou správu, kde si může každý mimo jiné také prostudovat znění již zmiňované dohody. Před podpisem „Dohody k dobrovolnému udržování vojensko-odborné připravenosti“ musí uchazeč splnit ještě takové základní podmínky, jako je například zdravotní stav odpovídající funkci, na kterou má být zařazen. „Vojenská správa a zejména pak velitelé útvarů se tím snaží dopředu vyloučit některé komplikace, které by mohly nastat při výcviku. Je jasné, že člověka po dvou infarktech těžko můžeme zařadit na funkci velitele mechanizovaného družstva,“ vysvětluje pplk. Roman Halúzka. Podle něho by také voják v záloze neměl být účastníkem nějakého vážnějšího trestně právního řízení. Výpis z rejstříku trestů však po zájemcích o dobrovolnou službu požadován nebude.
Pokud jsou splněny všechny podmínky, může dojít k podpisu dohody. Tu uzavírá vojenská správa s vojákem v záloze na dobu dvou až pěti roků. Ve smlouvě je přesně stanoveno, jakou funkci a u jakého útvaru bude příslušník aktivních dobrovolných záloh vykonávat. Vojenská správa se snaží neumísťovat „záložáky“ příliš daleko od jejich bydliště. Voják se naopak ve smlouvě musí zavázat, že po dobu závazku vykoná vojenská dobrovolná cvičení v rozsahu minimálně 10 pracovních dnů a 8 dnů o sobotách a nedělích za 12 měsíců. Tato cvičení by měla být organizována dvakrát do roka zejména s přihlédnutím k potřebám a možnostem konkrétního útvaru. I když je zde snaha povolávací rozkazy k těmto cvičením doručovat s dostatečným předstihem, může se stát, že zvolený termín nebude vojákovi vyhovovat. V tom případě však má prostor pro jednání a možnost dohody s velitelem svého útvaru, který mu může stanovit termín náhradní. V praxi tak může nastat situace, že si příslušník jednotky aktivních dobrovolných záloh své cvičení odslouží v jiném termínu v sestavě regulérní vojenské jednotky.
Podle nově zavedeného systému náleží „dobrovolným záložákům“ také určitá finanční odměna, i když ne příliš vysoká. Pokud bude voják plnit podmínky stanovené dohodou, vyplatí mu vojenská správa částku 500 Kč za každý měsíc, a to se zpětnou platností za kalendářní rok. Každý by tak měl do konce ledna obdržet za předchozí rok částku 6000 Kč. Důležité je, že dle zákona č. 586/1992 Sb. nepodléhá tato odměna dani z příjmu. Kromě toho mají vojáci zařazení do aktivní dobrovolné zálohy a povolaní na dobrovolné vojenské cvičení nárok na dvojnásobnou měsíční částku služného za dobu konání cvičení. Je ale zřejmé, že finance nejsou a nebudou hlavním motivačním prvkem pro vstup do aktivních záloh a že mají spíše charakter uznání a poděkování.
Na závěr je nutné ještě dodat, že dohodu může v kterýkoliv okamžik každá ze stran zrušit, a to bez udání důvodu. Podle pplk. Halúzky tak má armáda možnost vyřadit ze systému lidi, kteří dlouhodobě dohodu nebudou plnit. Pro samotné vojáky pak tato možnost představuje další důkaz naprosté dobrovolnosti. Věřme tedy, že nové podmínky přivedou k armádě další dobrovolníky ochotné věnovat službě vlasti o něco více času než ostatní.
