Ministerstvo obrany » Zpět na předchozí stránku » Vojáci, kteří nekapitulovali

Vojáci, kteří nekapitulovali

První zástupce náčelníka Generálního štábu, generálmajor Josef Prokš a další představitelé armády a státu se v pátek 22. srpna 2008 v Holešově na Kroměřížsku zúčastnili vzpomínkové akce spojené s odhalením pamětní desky 7. výsadkového pluku zvláštního určení.

Přesně před čtyřiceti lety tato elitní jednotka připravovala na dnešní dobu nevídanou diverzní akci. Měla osvobodit prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka, kterého i s dalšími československými politiky unesli Sověti.

Jedenadvacátého srpna 1968 ráno začala Československo obsazovat vojska Varšavské smlouvy. Zatímco většina jednotek se okupantům vzdala, velení 7. výsadkového pluku to odmítlo. „Velitel sovětské jednotky oznámil, že přijeli pomoci potlačit kontrarevoluci. To velení pluku odmítlo s tím, že zde žádná kontrarevoluce není. Sovětský důstojník poté požádal o vodu. Velitel 7. výsadkového pluku to odmítl a odkázal ho na vodu na letišti Holešov,“ uvádí František Sovadina ve své knize Osmašedesátý. 

fotografie 2 fotografie 6 fotografie 4

V noci z 21. na 22. srpna 1968 dostali výsadkáři z Holešova rozkaz k plné bojové pohotovosti. Speciálně vytvořená jednotka měla zjistit, kde jsou zadržováni českoslovenští politici v čele s Alexandrem Dubčekem a připravit plán na jejich osvobození. Ozbrojení výsadkáři se přesunuli do lesů poblíž Holešova a čekali na další rozkazy. „Bohužel se později zjistilo, že je Rusové odvezli do Moskvy. Po zvážení všech možností byla akce zrušena – neměla by smysl,“ zavzpomínal tehdejší zástupce náčelníka štábu Jaroslav Janků.

fotografie 1 fotografie 3 fotografie 5

Za svůj postoj během okupace byl útvar v roce 1969 rozpuštěn, přišel o svoji bojovou zástavu a nejvyšší velitelé byli z armády vyhozeni. „To, jak se příslušníci 7. výsadkového pluku během okupace Československa zachovali, považuji za obrovskou odvahu a statečnost,“ řekl generálmajor Josef Prokš a dodal: „I přesto, že je nasazení armády vždy v rukou politiků, velice oceňuji, že také mezi vojáky byli lidé, kteří byli ochotní a odhodlaní bojovat za to, v co věřili – za svobodu a demokracii.“