Ing. Václav Svoboda,
plukovník gšt. Ing. Vladimír Karaffa, CSc.

Vývoj koncepcí a experimentování (CDE) - významná iniciativa NATO

Cílem článku je podat, s využitím interpretace dostupných údajů a vlastních názorů, základní informaci o iniciativě “vývoj koncepcí a experimentování” (CDE) a jejím uplatnění, aby složky rezortu obrany jednak pochopily a akceptovaly její smysl a poslání, jednak zahájily konkrétní aktivity v oblasti informačního transferu a orientace pracovních záměrů.

Dynamika změn v bezpečnostní situaci, ve zdrojových možnostech a v obranných technologiích se promítá v nových úkolech a přístupech NATO. Průlomovým bodem byl washingtonský summit v roce 1999, v jehož rámci byly formulovány významné iniciativy, zejména dobře známé a v plánovacích procesech uplatňované iniciativy DCI (obranné schopnosti), ESDI (evropská bezpečnostní a obranná identita) a iniciativa k zabránění proliferace ZHN a k ochraně před jejich účinky.

Smyslem těchto iniciativ je - vedle reflexe aktuálního vnějšího prostředí, jeho vývoje a zahrnutí zkušeností z mírových operací - posílit význam kvalitativních ukazatelů v reálných schopnostech sil a zvýšit efektivnost jejich činnosti, přípravy a výstavby tak, aby byly adekvátní současným a budoucím úkolům a zároveň hospodárné ve využití obranných zdrojů.

Významným členem rodiny těchto nových iniciativ je iniciativa (program, proces) “vývoj koncepcí a experimentování” (CDE - Concept Development and Experimentation). Je definována jako na perspektivu zaměřený proces vývoje a hodnocení nových záměrů v aliančním rámci před vydáním značných zdrojů na jejich realizaci.

 

Zaměření iniciativy CDE

Iniciativa CDE vychází ze skutečnosti, že v duchu strategické koncepce Aliance při přípravě na plnění svých úkolů ve 21. století musí brát v úvahu technologické změny včetně prudkého rozvoje informačních technologií. Tyto otázky se promítají jak na straně bezpečnostních rizik v nových typech ohrožení, tak na straně utváření celkového bezpečnostního prostředí, obranných možností, potenciálu sil, vedení operací a výstavby sil, včetně efektivního využití zdrojů.

Před NATO je postaven úkol zajistit tomu odpovídající koncepční a operační inovace a technologickou převahu v rámci daného zdrojového potenciálu. CDE je tedy významným prostředkem ke koordinovanému a efektivnímu vytváření nových záměrů v aliančním rámci před vynaložením rozsáhlých zdrojů.

Iniciativa CDE je zaměřena především na identifikaci operačních záměrů a schopností, nutných k zabezpečení budoucích úkolů Aliance, a jejich variantní experimentální hodnocení. Druhým základním směrem CDE je koordinace a integrace experimentálních, vědeckých, výzkumných a vývojových aktivit v jednotlivých státech, orgánech a agenturách NATO k optimálnímu využití nejen materiálního, ale i informačního a intelektuálního potenciálu.

Alianční i národní aktivity CDE přispějí k vytvoření budoucích vojenských schopností k udržení strategické vojenské převahy Aliance při současných úsporách času, peněz a personálu a vyloučení duplicit.

CDE bude redukovat celkový rozsah nových záměrů a opatření tím, že se soustředí na jejich reálnou kvalitu a pouze na perspektivní a reálně přínosné aktivity. Významným přínosem bude to, že koncepce, programy a zadání projektů se prostudují a experimentálně posoudí před tím, než budou vynaloženy značné náklady na projekty a nákupy zařízení a případně i na zbytečné duplicitní zdroje.

Proces CDE je považován za klíčově významný v úsilí NATO překonat zastaralé přístupy a uplatnit inovaci při efektivním vývoji a modernizaci sil bez nutnosti zajistit enormní zdrojové nároky. Cíleně vytváří prostor pro uplatnění iteračního (opakujícího se) zkoumání, prezentace a hodnocení budoucích operačních záměrů a schopností, jako základní metody normativního prognózování a plánování, které se projeví v plánech, doktrínách, organizaci, výcviku a vybavení. Vytváří prostředí pro výměnu názorů a kladení otázek, prezentaci a experimentální ověřování originálních myšlenek a přístupů. Využívá přínosy současných i nově předpokládaných programů k pronikání, výměně a využívání idejí ze soukromého sektoru, akademických a dalších institucí.

Významným aspektem CDE je to, že odráží kategorickou potřebu vytvoření komunikativního prostředí, umožňujícího analýzu problémů, experimentování a opuštění zastaralých neadekvátních přístupů na úrovni věcné i myšlenkové jako nutné podmínky pro efektivní vývoj a splnění budoucích úkolů. Je nástrojem k výraznému posunu ve vytváření optimálních vnitřních vztahů a schopností Aliance a překlenutí mezery mezi koncepčními a operačními pracovníky a štáby, výzkumnou a vývojovou základnou, průmyslovou a akademickou komunitou.

Proces CDE ovlivní jak krátkodobé inovační záměry, tak střednědobé vývojové záměry, a konečně i převratné (revolutionary) záměry a dlouhodobé koncepce.

Hlavní cíle CDE jsou následující:
- Zvýšení interoperability ve všech jejích komponentách.
- Synchronizace vývoje moderních technologií a zabránění vzniku technologicky nepokrytých oblastí.
- Vytváření komplexních integrovaných koncepcí.
- Zajištění prostředí pro experimentování a další vývoj koncepcí.

V rámci harmonizace národního úsilí a probíhajících programů NATO ke koncentraci a maximálně efektivnímu využití národních a aliančních zdrojů a kapacit CDE umožní:

 13.jpg (45034 bytes)

Obr.: Fáze vývoje koncepcí a experimentování

 

CDE se promítne v rovinách:

V současné době se profiluje a konkretizuje vztah iniciativy CDE k dalším iniciativám a procesům NATO. CDE má významné místo zejména v rámci plnění úkolů DCI, a to v oblasti “efektivního nasazení” (EE - Effective Engagement).

 

Realizace a řízení procesu CDE

CDE je koncipován a bude řízen a realizován jako koherentní transparentní proces s časově a věcně sladěným využíváním různorodých zdrojů aktivitami: a) na národní úrovni, b) na úrovni NATO.

Aktivity na národní úrovni

Tyto aktivity budou zahájeny vytvořením národních databází v oblasti výzkumu a vývoje. Členské země NATO byly vyzvány k určení pilotních aktivit k naplnění CDE. Uplatní se výměny výsledků této činnosti jak mezi členskými státy navzájem, tak mezi státy a orgány a agenturami NATO. Velitelství ACLANT povede centrální databázi s informacemi o národních aktivitách a zajistí příslušné informační a komunikační procesy.

Aktivity CDE na úrovni NATO

Podněty pro aktivity CDE na úrovni NATO budou přicházet od jednotlivých zemí, vrcholných řídících orgánů NATO, výzkumných organizací, strategických velitelů a operačních stupňů. Podněty pro práci budou rovněž výsledkem seminářů, sympozií, válečných her a cvičení, vedených s cílem diskuse o perspektivách Aliance.

Výsledky bude soustřeďovat specifický organizační prvek (NATO CDE Cell) a posuzovat vojenský výbor (MC), včetně doporučení pro jejich promítnutí v dalších plánech CDE. Zvláštní význam budou mít alianční instituce v oblastech uplatnění výzkumu a vývoje technologií a komunikačních a informačních systémů.

Při koncipování, řízení a realizaci CDE bude udržován úzký vztah a zároveň vymezení působnosti mezi CDE, iniciativou obranných schopností DCI (Defence Capability Initiative) a procesem obranného plánování tak, aby nedocházelo k duplicitám. Výsledky CDE ve zvýšení úrovně sil a zhodnocení zdrojů se promítnou v plánovacím procesu:

- redukcí časové prodlevy mezi ideovým a reálným řešením,
- zvýšením transparentnosti plánování v oblasti vědy, výzkumu a vývoje,
- eliminací neperspektivních variant a soustředěním zdrojů na efektivní opatření,
- podporou součinnosti mezi výzkumnými pracovníky a uživateli při hodnocení prototypů, dříve než budou investovány reálné zdroje.

Společným východiskem obranného plánování a programu CDE bude politická a vojenská směrnice na nejvyšší úrovni. Prostřednictvím obranného plánování budou indikovány i zdrojové požadavky na výstupy a vstupy CDE a zároveň CDE bude výrazně ovlivňovat orientaci cílových stavů a cest k jejich dosažení v rámci obranného plánování. Spolu s DCI bude CDE zaměřeno na dosažení hlavních požadavků v základních oblastech a na sdružení zdrojů. Výsledkem bude zvýšení koordinovanosti a transparentnosti procesu.

CDE bude realizováno následujícími typy projektů:

  1. nové projekty sponzorované NATO a řízené v rámci NATO CDE,
  2. projekty na národní úrovni, nabídnuté NATO jako pilotní projekty,
  3. projekty vedené na úrovni široké komunity NATO.

Hlavním vstupem bude široké spektrum informací od privátního sektoru, vysokých škol a dalších institucí.

Informační výměna, hodnocení hypotéz a koncepcí a další aktivity CDE se budou realizovat prostřednictvím:

  1. studií (včetně futurologického zaměření),
  2. válečných her (zaměřených mimo jiné na objasňování problematiky budoucího bezpečnostního prostředí a indikace kritických výzev v dlouhodobém horizontu),
  3. modelováním a simulací (vytvářením prostředí pro objasňování záměrů),
  4. experimentováním v reálných podmínkách,
  5. cvičeními (velitelsko-štábní cvičení, cvičení v terénu, počítačově podporovaná cvičení CAX - Computer Aided or Assisted Exercises).

 Výrazným efektem bude zvýšení exaktnosti variantních optimalizací a koordinované využívání modelovacích a simulačních prostředků v zemích Aliance.

I přes své rozsáhlé možnosti a přínos k zvýšení hospodárnosti a efektivnosti využití zdrojů nemůže být a nebude CDE “kouzelným proutkem”, který vše potřebné zajistí bez jakýchkoliv nákladů. Implementace a realizace procesu budou vyžadovat potřebné vstupy a zdroje, a to jak informační a technologické, tak personální a materiální, investiční a provozní.

S finančními nároky těchto vstupů je nutno počítat na alianční i národní úrovni; je však zřejmé, že návratnost výdajů bude rychlá a vysoká. Kromě financování se v současné době řeší další dílčí organizační, procedurální a zdrojové otázky CDE, např. pozice personální a technologické báze vůči národním a nadnárodním institucím a firmám, pravidla sdílení informací (duševní vlastnictví), překonání konkurenčních tendencí ve vztahu k ekonomickým zájmům apod.

Vrcholným řídícím orgánem a nositelem úkolů CDE na alianční úrovni je vrchní velitel spojeneckých sil v Atlantiku (SACLANT). Atlantické velitelství zajistí evidenci, vývoj a oponenturu výzkumných a vývojových záměrů. Pracovní skupina CDE SACLANT bude připravovat, publikovat a aktualizovat roční zprávu o CDE pro vojenský výbor. SACLANT rovněž bude informovat vojenský výbor o výsledcích CDE co se týče potenciálních změn doktrín, organizačních struktur a výzbroje, které mohou mít vliv na realizaci budoucí role NATO.

Řízení a realizace CDE se dále zúčastní následující subjekty:

 

Zapojení rezortu obrany ČR v iniciativě CDE

ČR se zapojila do iniciativy CDE jednak cestou stálého zástupce v ACLANT, jednak účastí v poradní skupině národních zástupců (NAG - National Advisory Group). V současné době (srpen 2000) se rezort obrany připravuje k určení pilotních aktivit CDE ve své působnosti a k dodání podkladů do centrální databáze o národních aktivitách se vztahem k CDE.

V další realizaci CDE se rezort obrany adekvátně zapojí do všech aktivit, včetně cílově koordinované spolupráce různých institucí a organizací na národní a mezinárodní úrovni. Trvalým úkolem bude sledování vývoje technologií a nástrojů experimentování, testování, modelování a simulací a zaměření českého obranného průmyslu a rovněž zajištění potřebné vnitrorezortní informovanosti, včetně prezentace na intranetu a v odborném tisku.

Gestorem řízení národních aktivit CDE na vrcholové úrovni rezortu obrany bude sekce obranného plánování MO, která zajistí jednak potřebnou informovanost o celém procesu, jednak součinnost s GŠ AČR, NÚV MO, sekcemi MO, výzkumnými institucemi a vysokými školami. Znovu je nutno připomenout, že výhody, vyplývající z CDE pro ČR musí být v rovnováze s vlastními vklady a že CDE je vynikající platforma pro prezentaci a aktivní uplatnění intelektuálního potenciálu, což zejména v případě malé země má zásadní význam.

Význam CDE pro ČR a její rezort obrany a armádu není bezprostředně jen ve zvýšení úrovně aliančního a národního obranného potenciálu a efektivnosti využití obranných zdrojů. CDE je zároveň šancí, motivačním faktorem a důraznou výzvou ke zvýšení transparentnosti a intenzity prací v řadě oblastí se vztahem k CDE.

 

Oblasti využití CDE

Jedná se v prvé řadě o oblast vědy, výzkumu a vývoje, kde je nutno na bázi CDE systémově zhodnotit dosavadní stav, zejména korigovat šíři záběru úkolů a projektů, zajistit informační transfer, koncentraci a sdružování prostředků na národní, mezinárodní a alianční úrovni. Nejde jen o oblast vojenské techniky, ale o celý záběr CDE, včetně výzkumu v oblasti koncepcí, doktrín, operačních zásad, přípravy personálu atd.

Další oblastí, kde zapojení v iniciativě CDE motivačně i zdrojově přispěje k zkvalitnění stavu a zefektivnění procesů je informatizace. Informační transfer je jednou z podmínek řízení a realizace CDE. Zároveň je CDE “cílovou plochou” pro technologický pokrok v oblasti informačních a komunikačních technologií, racionální výstavbu komunikačních a informačních systémů, celkovou informatikou kultivovanost a efektivnost.

Výsledky se uplatní přímo v procesech řízení, velení, přípravy a výcviku a nepřímo v dalších oblastech, včetně racionalizace organizačních struktur. Speciálně je nutno zmínit oblast konzultací, která nabývá v aliančním rozměru stále většího významu.

Jak již bylo uvedeno, jedním ze základních prostředků CDE je využívání modelování a simulace v experimentálním hodnocení hypotéz a koncepcí. V ČR jsou položeny v tomto směru dobré základy především zřízením národního střediska modelování a simulačních technologií při VA Brno. Pokrok v této oblasti, motivovaný iniciativou CDE, se projeví ve zhodnocení současných možností, vývojových trendů, sdružení technologického, datového, znalostního a intelektuálního potenciálu v dané oblasti, zejména na bázi mezinárodní spolupráce. Dále se pokrok projeví ve zvýšení exaktnosti koncepčních, plánovacích a řídících procesů, zkvalitnění přípravy a výcviku vojsk a štábů a v dalších oblastech.

Iniciativa CDE má, jak již bylo zmíněno, úzký obousměrný vztah k obrannému plánování. V řešení metodiky národního a rezortního plánování i ve vazbě na alianční obranné plánování se stále opakují určité problémy, zejména v určení úkolů, adekvátních misí a operací ve vazbě na vývoj bezpečnostní situace a disponibilní obranné zdroje.

Iterační proces, podložený experimentováním a modelovým hodnocením variant, jakožto základní metoda CDE, může metodologicky přispět i k řešení těchto otázek a k zefektivnění plánovacích procesů. Lze očekávat posun v kvantifikaci a komplexním hodnocení bezpečnostních rizik a krizových situací.

Pokrok nepochybně nastane i v rozvíjející se disciplíně perspektivního dlouhodobého plánování (Overal resp. Overarching Long Term Planning), s horizontem 15-20 let, které má přímý vztah k obranným koncepcím, reflexi dlouhodobých trendů ve vývoji technologií a bezpečnostního prostředí a k jejich cílenému aktivnímu ovlivňování. Bylo by účelné a lze věřit, že tomu tak bude, aby indikace a opuštění zaběhlých a často účelových klišé, neperspektivních koncepcí a paradoxů, jako jeden z výsledků iniciativy CDE umožnily zahrnutí nejen technologických, ekonomických a vojenských, ale i politických, sociálních, ekologických a etických aspektů do normativních prognóz, koncepcí a dlouhodobých plánů v oblasti obrany a bezpečnosti.

 

Závěr

CDE je klíčově významným procesem v úsilí NATO výrazným způsobem přizpůsobit dosavadní strukturu a schopnosti budoucím výzvám a potřebám. Inovační síla iniciativy NATO CDE je v tom, že odmítá stereotyp pasivního přístupu k budoucnosti, přípravu a realizaci aktivit pouze ex post reagujících na vzniklé výzvy, ale k budoucnosti se staví aktivně zejména tím, že cíleně vytváří prostředí pro kladení otázek, modelově indikuje žádoucí a eliminuje nežádoucí stav, neefektivní nebo neprůchodné, resp. nereálné varianty. Metodologický přínos je v tom, že posiluje exaktnost a transparentnost koncepčních procesů. Lze předpokládat, že CDE se nebude uplatňovat pouze v dimenzi operací, vyzbrojování, výcviku, řízení a velení vojskům, ale i v širším rozměru komplexního vytváření bezpečnostního prostředí a opuštění anachronismů v bezpečnostní a obranné politice.

Iniciativa CDE je významnou výzvou pro rezort obrany ČR. Právě u ČR, jako malé země s relativně malým obranným potenciálem a obrannými zdroji, je její uplatnění výrazné, a to jak v možnosti využití kolektivního a uplatnění vlastního intelektuálního potenciálu v oblasti informační výměny, vědy, výzkumu, vývoje a dlouhodobého plánování, tak v možnosti výrazného zvýšení efektivnosti využití obranných zdrojů. Je otázkou odpovědnosti a profesionality, jak tuto možnost rezort obrany využije. Z tohoto důvodu by bylo účelné, aby problematika iniciativy CDE a jejího systémového okolí našla trvalé místo v platformě sdílení informací a výměny názorů, včetně Vojenských rozhledů.