Ing. Karel Pezl

Militární aspekty evropské obranné identity

Soustředím se na militární aspekty vyplývající pro Českou republiku ze závěrů Evropské rady, na zasedání v Kolíně nad Rýnem (červen 1999) a ze závěrů helsinského zasedání (prosinec 1999). Výchozím bodem je proto rozhodnutí o “Společné zahraniční a bezpečnostní politice” (CFSP) a “Evropské bezpečnostní a obranné identitě” (ESDI). Jejich cílem je odhodlání vyvinout autonomní schopnosti k přijímání rozhodnutí a v případech, kde NATO jako celek angažováno nebude, zahájit a provést pod vedením EU vojenskou operaci v reakci na mezinárodní krizi.

Tento proces se vystříhá zbytečné duplikace a neznamená vytvoření evropské armády. Nejde tedy o vybudování jednotné armády, ale společné struktury, která umožní v okamžiku potřeby sestavit potřebné síly. Přitom NATO zůstává základem pro kolektivní obranu.

Tomu odpovídá i hierarchie pořadí pro vedení případných operací:

K tomu, aby bylo možné závěry Helsinek uvést do praxe, byly přijaty a uskuteční se následující činnosti:

Byly stanoveny “headline goals”, spočívající v těchto záměrech:

- Do konce roku 2003 na základě dobrovolné spolupráce, budou členské země schopny rychle rozmístit a poté v operaci udržet síly do výše sboru (až 15 brigád nebo 50 000 – 60 000 osob) schopné zasáhnout v plném rozsahu petersbergských úkolů, jak byly vytyčeny v amsterodamské smlouvě, včetně těch nejnáročnějších;
- Síly by měly být vojensky soběstačné s nezbytnými velícími, řídícími a zpravodajskými schopnostmi, logistikou, dalšími službami bojové podpory a dále přiměřenou leteckou a námořní podporou. Členské země by měly být schopné plného rozmístění jednotek takového rozsahu do dějiště operace do 60 dnů, přičemž menší jednotky rychlé reakce musí být k dispozici a schopné rozmístění v kratších intervalech;
- Jednotky musí být schopny udržet svoji přítomnost v operaci minimálně jeden rok. To si v důsledku rotace vyžádá dodatečné rezervní rozmístitelné jednotky s nižším stupněm pohotovosti (2 - 3 násobek počátečních sil).
- Při dosahování těchto cílů budou dodržovány následující principy:
- Země budou využívat existujících procedur obranného plánování NATO, resp. PARP v rámci PfP;
- Bude zaveden hodnotící proces, který bude podávat přehled o výsledcích jednotlivých zemí a který by tak měl přispět k postupnému dosažení základního cíle,
- V části neunijních zemí jsou na stejnou úroveň postaveny NEEA a kandidáti členství EU.

V zásadě jde o naplňování evropské bezpečnostní a obranné identity (ESDI – European Security and Defence Identity) ve třech zásadách:

 

Několik slov k novým vojensko-politickým orgánům, které vzniknou jako výsledek integrace ZEU do EU

Budou ustanoveny následující politické a vojenské orgány:

Jako prozatímní opatření budou v rámci Rady k březnu 2000 ustanoveny následující orgány:

 

Konzultace a spolupráce s partnery

Unie provádí nezbytný dialog, konzultaci a spolupráci s NATO a jeho neunionistickými členy a dalšími zeměmi, které jsou aspirantskými zeměmi členství EU a s dalšími potenciálními partnery v operacích krizového řízení pod vedením EU, při plném respektování autonomie rozhodování EU. K tomu budou vytvořeny vhodné struktury pro dialog, po rozhodnutí Rady a zahájení operace, budou státy NEEA, pokud si to budou přát v případě operace s využitím prostředků a schopností NATO, budou se účastnit.

Pro každodenní vedení operace vedené EU bude zřízen ad-hoc výbor přispěvatelů (Committee of Contributors) ze všech zemí EU (i pokud se operace nezúčastní) a z ostatních zemí podílejících se na operaci EU.

 

Současný stav vojenské připravenosti EU/ZEU

ZEU k plnění svých úkolů krizově mnohonárodních sil (EUROCORPS, EUROAIRFOR, EUROMARFOR) a spojeneckých sil NATO (CJTF) využívá národní síly odpovědné ZEU (FAWEU – Forces Answerable to WEU). ČR předurčuje síly odpovědné ZEU od roku 1995, vzhledem k charakteru petersbergských úkolů jsou do národních sil odpovědných ZEU z AČR vyčleněny:

ZEU na základě rozhodnutí z roku 1998 provedla inventarizaci (audit) prostředků a schopností ZEU, kterého se účastnila i ČR. Audit v ČR prokázal, že síly jednotlivých avizovaných sil jsou pro krizové řízení dostatečné, ale že zejména pozemní síly neodpovídají novým podmínkám. Nedostatečná je zejména strategická mobilita, nedostatky jsou v systémech velení a řízení, radioelektronickém boji, ve zpravodajství a v logistice.

 

ČR a EU/ZEU z  vojenského hlediska a perspektiv

ČR má zájem na posílení druhého pilíře EU přitom aniž by došlo k snížení a rozmělnění schopností NATO. Úkoly kolektivní obrany budou i nadále prioritně řešeny v rámci NATO. Úloha EU je především v krizovém řízení, ve vedení humanitárních a mírových operací. Očekáváme v tomto smyslu konkrétní úkoly pro EU a NATO a propojení tak ESDI se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU. Považujeme za množné, aby byla zajištěna maximální účast pro členy NATO / nečleny EU v politických a bezpečnostních strukturách na základně mechanismu existujícího v rámci ZEU, zejména plné participace na rozhodovacím procesu za předpokladu účasti ČR v operaci.

Česká republika jako přidružený člen má tato práva:

V současné době se ČR aktivně podílí na pracích:

ČR bude v letošním roce přijata do západoevropské skupiny pro vyzbrojování (WEAG).

 

Obecné úkoly vyplývající pro Ministerstvo obrany ČR k EU/ZEU

 

ZÁVĚR

Společná evropská zahraniční a bezpečnostní politika představuje pro ČR řadu nových příležitostí, ale i povinností, významných jak v politické, tak i ve vojenské oblasti. Nyní jde o to, aby česká politická scéna jasně definovala postoj ČR v SZBP a konkrétní úkoly z ní vyplývající pro jednotlivé oblasti našeho veřejného života a orgány státní správy (civilní a vojenské). Věřím, že i tento článek, objasněním podstaty problémů k tomu napomůže.