Ing. Ladislav Klíma, CSc.,
plukovník Ing. Karel Eminger

Management obranného výzkumu a vývoje obranných technologií

V článku “Národní vědní politika a obranný výzkum” (VR č. 1/2000) autoři Klíma, Janošec a Eminger naznačili v hrubých rysech základní principy Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky a možné průniky a odezvy pro politiku výzkumu a vývoje v oblasti obrany. V následujícím článku jsou uvedeny některé požadavky pro zkvalitnění managementu obranného výzkumu a vývoje obranných technologií, který v celostátním měřítku ukládá usnesení vlády ČR č. 16 ze dne 5. ledna 2000 o Národní politice výzkumu a vývoje České republiky (dále jen “Politika”).

“Politika” uvádí, že příčinou řady nedostatků výzkumu a vývoje v ČR jsou nedostatky v jeho managementu, a to na všech úrovních: v systému státní podpory výzkumu a vývoje v institucích a organizacích výzkumu a vývoje, při přípravě a řízení programů výzkumu a vývoje, při přípravě, výběru a zabezpečování projektů a grantů výzkumu a vývoje, v kontrole a hodnocení celého systému výzkumu a vývoje. Situaci v ČR, ve srovnání se zahraničím, dále komplikuje značná nejednotnost postupů. V podstatě každá instituce a rezort si zavedly specifické postupy s neodůvodněnými rozdíly.

Snahy o zlepšení managementu podle modelů zavedených ve vyspělých zemích se projevují i v ČR. Úspěšnost je však, vzhledem k pozdějšímu zahájení příslušných aktivit, nízké úrovni koordinace snah a určité nekoncepčnosti, výrazně nižší než v zahraničí. Zlepšení managementu výzkumu a vývoje na všech úrovních s prokazatelnými výsledky ve snížení administrativní zátěže tvůrčích pracovníků výzkumu a vývoje, ve zvýšení objektivnosti a průhlednosti rozhodovacích procesů není jednoduchou záležitostí. Tolik “Politika”. Uvedené hodnocení se plně týká i oblasti obranného výzkumu a vývoje obranných technologií, neboť ona je nedílnou součástí celostátního systému výzkumu a vývoje, i s přihlédnutím ke specifickým potřebám rezortu obrany.

Je proto nezbytné, v duchu shora uvedeného usnesení vlády, navrhnout pro zkvalitnění managementu obranného výzkumu a vývoje konkrétní ozdravná opatření. Tato opatření nechť potom tvoří základ nové rezortní koncepce rozvoje výzkumu a vývoje.

* * *

Má-li oblast obranného výzkumu a obranných technologií (dále také OVT) být stimulujícím prvkem zdokonalování vojenských schopností státu, je legitimní požadovat principiálně nové vymezení zejména systému OVT. Restrukturalizace systému řízení, jako forma transformace oblasti OVT, je objektivní nutností. V oblasti OVT přetrvává značné množství bariér, jejichž překonání současným managementem je obtížné až nemožné (zejména v oblasti financování a v majetkových otázkách) a časem se stávají stále obtížnější.

Taktéž vnější prostředí (rezortní i mimorezortní, včetně zahraničního) vyvolává potřebu zásadního zkvalitnění managementu oblasti OVT. Vzhledem k tomu, že oblast OVT má interdisciplinární a intersystémový charakter, měla by změna managementu OVT umožnit zejména zkvalitnění informačního, komunikačního a legislativního prostředí. Při návrzích na zkvalitnění managementu OVT je nutné ctít kritickou cestu, která v co nejkratším čase a ekonomicky výhodně přinese cílené efekty.

Východiska ke zkvalitnění managementu oblasti OVT

Cíle zkvalitnění managementu

 

Možná opatření k realizaci zkvalitnění oblasti OVT

1. Navrhnout distribuovaný systém OVT v rezortu obrany, jehož páteří by byl odborný orgán OVT na úseku vyzbrojování, určený k řízení realizace výzkumné a vývojové podpory vojenských schopností ČR a zavádění moderních obranných technologií.

Orgán by odpovídal za výkon části státní správy v oblasti výzkumu a vývoje v působnosti MO ČR ve smyslu zákona č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje ve znění pozdějších právních úprav, následných usnesení vlády pro tuto oblast a pokynů a opatření Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj. Odpovídal by za procesy plánování a programování oblasti obranného výzkumu a vývoje obranných technologií. Ve své působnosti by koordinoval vědecké, výzkumné a vývojové aktivity na mezinárodní a národní úrovni, především s Organizací NATO pro obranný výzkum a technologie (RTO). Měl by odpovědnost za tvorbu normativních aktů oblasti obranného výzkumu a vývoje obranných technologií, za rozvoj její infrastruktury, s důrazem na informační zabezpečení ve své působnosti a za výkon funkce sekretariátu Rady rezortu MO pro obranný výzkum a vývoj obranných technologií.

Odborný orgán OVT na úseku vyzbrojování by měl plnit následující hlavní úkoly:

 

 

2. Zkvalitnit strukturu přípravy programů obranného výzkumu a vývoje obranných technologií

Ve Sborníku podkladů pracovních skupin k tvorbě Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky se uvádí: “V obranném výzkumu a vývoji bude vláda podporovat programy, které budou navazovat na celkovou koncepci zabezpečení obranyschopnosti České republiky. Státní výdaje na obranný výzkum a vývoj budou zahrnuty do celkových státních výdajů na výzkum a vývoj v souladu s metodikou Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD).”

Národní politika výzkumu a vývoje si klade za cíl jednak podporovat ryze české programy a projekty výzkumu a vývoje, jednak i podporovat české subjekty podílející se na řešení mezinárodních programů výzkumu a vývoje. V obou případech se předpokládá ctít jednotná pravidla, vzhledem ke kompatibilitě s pravidly EU. I přes specifika obranného výzkumu a vývoje obranných technologií (využívání výsledků OVT zejména v jednom rezortu, potřeba utajování výsledků, zvláštnosti plánovacích mechanismů NATO v OVT ap.) je nezbytné i v oblasti OVT racionálně vycházet z celostátně platné (resp. nově připravované) metodiky.

Možné zásady pro přípravu programů OVT

Zadavatel programů OVT (orgán státní správy, který spravuje rozpočtovou kapitolu) připravuje projekty OVT s využitím vědeckovýzkumných kapacit v rámci své působnosti a dalších vhodných subjektů bez rezortních hranic. Dále je vhodné využít potenciální realizátory (uživatele) očekávaných výsledků programů OVT. Konečná formulace připravovaných programů OVT přísluší zadavateli.

Připravované programy OVT by měly mít tento obsah:

Zadavatel jmenuje programovou radu jako odborného garanta vyhlášení programu. Programová rada má navrhovací pravomoc, rozhoduje zadavatel. Programy OVT, jako všechny ostatní programy cíleného výzkumu, které budou finančně podporované státem, schvaluje Rada vlády ČR pro výzkum a vývoj (RVV) podle jednotlivých pravidel pro provádění cíleného výzkumu a vývoje se státní podporou ČR. RVV přitom následně zajišťuje příslušný rámec finanční podpory programů výzkumu a vývoje v jednotlivých letech.

Následně Radou vlády ČR pro výzkum a vývoj schválené programy vyhlašuje zadavatel na vlastní webovské stránce prostřednictvím Internetu a tisku. (V případě programů obranného výzkumu a vývoje, zejména pro potřebu utajování, budou, po dohodě s RVV, platit výjimky.) Lhůta pro podání návrhů projektů přitom musí být minimálně jeden měsíc od zveřejnění vyhlášení stanovenými způsoby. Výhradní formou vyhlášení programů cíleného výzkumu a vývoje, včetně programů OVT, je veřejná soutěž.

Součástí vyhlášení programů OVT bude unifikovaný podpůrný softwarový produkt jako povinná elektronická forma pro podávání návrhu projektů OVT, vypracování průběžných zpráv a závěrečné zprávy. K unifikaci finanční části se nabízí využít znění zákona o účetnictví a k účelnosti využití finančních prostředků potom použití věcné struktury položek podvojného účetnictví. Výběrové řízení bude probíhat dvoukolově, a to v součinnosti zadavatele s příslušnou programovou radou. Ke každé programové radě by měl být ustaven tým stálých oponentů programu OVT, kteří budou využívání k oponování návrhů dle uvážení programové rady. Tým oponentů jmenuje zadavatel na celou dobu řešení projektů OVT. (Oponenti v prvním kole obdrží návrhy projektů bez uvedení jmen jejich navrhovatelů).

Kritéria pro hodnocení kvality projektů mohou být příspěvky např.:

V prvním kole výběrového řízení by měl uchazeč zpracovat rámec projektu obsahující identifikační údaje, priority a preference tématu, charakteristiky poslání, cíle a výstupy projektu se stanovením indikátorů jejich dosažení, prostředků ověření a kritických předpokladů jejich nesplnění a konečně rámec finanční náročnosti řešení. Po prvním kole budou oznámeni uchazeči a názvy projektů v dílčích programech OVT, které vyhovují podmínkám a jsou doporučeni do druhého kola. Cílem prvního kola má být realizace “specifického marketingu” a vytvoření informační databáze pro prostředí, které může motivovat k integraci potenciálních řešitelů podobných projektů a zabránit tříštění personálních a materiálových zdrojů. První kolo by mělo být ukončeno do dvou měsíců od vyhlášení.

Ve druhém kole výběrového řízení zpracovávají uchazeči plán projektu OVT s podrobným rozpracováním jednotlivých aktivit a metodiky řešení projektu. Projekty mohou být sloučeny a rozpracovány na základě předběžně přijatých projektů OVT z prvního kola. Závěrem tohoto výběrového řízení bude určen nositel (řešitel) projektu OVT na základě dohody, která nesmí poškodit původního navrhovatele ohledně práv duševního vlastnictví k předmětu navrhovaného projektu. Druhé kolo výběrového řízení by mělo být dokončeno do tří měsíců po vyhlášení prvního kola, tj. do pěti měsíců od vyhlášení programů OVT.

Návrhy projektů OVT by měly být zpracovány v elektronické formě a zadavateli (případně pověřené agentuře) předány rovněž v písemné formě.

Nositel (řešitel) projektu OVT je povinen prokázat formální a věcnou způsobilost k řešení. Formální způsobilost doloží oprávněností k výkonu výzkumné a vývojové činnosti (statut, živnostenský list, výpis z obchodního rejstříku apod.). Věcnou způsobilost doloží charakteristikou personálního a technického potenciálu s doložením publikačních aktivit, patentů, citačních indexů a odkazů v souvislosti s problematikou řešení, vývojových vzorů apod.

V případě projektů vývoje obranných technologií by měl nositel doložit způsobilostí k podílovému financování z vlastních zdrojů, např. výkazem zisku a ztrát za poslední dva uzavřené roky hospodaření a čestným prohlášením k trvání způsobilosti v roce podání návrhu.

Způsobilost k realizaci výsledků řešení projektů OVT zajišťuje nositel vlastními kapacitami (způsob, rozsah, a podmínky charakterizuje do šesti měsíců před ukončením řešení), případně prostřednictvím uživatelů či výrobních partnerů, vždy na smluvním základě, který řeší rovněž otázky podílu na vlastnictví výsledků, práva k duševnímu vlastnictví, autorská práva apod. Vycházet se přitom má z principu neúčasti státu na vlastnictví (podílu na vlastnictví) výsledků řešení.

Kontrola plnění řešení projektů OVT je právem i povinností zadavatele. V průběhu řešení by měli být řešitelem předkládány roční zprávy vždy nejpozději do 31. března, zejména s důrazem na:

Finanční prostředky na rok by měly být uvolněny do 14 dnů po úspěšném průběžném oponentním řízení.

Na řešení přijatých projektů OVT by měly být zadavatelem předkládány dílčí roční návrhy smluv. V nich by měl být zvláštní důraz položen na:

Každý rok by mělo být možné upřesnit věcné a finanční náležitosti projektů OVT. Proces schvalování změny u projektů OVT realizovat prostřednictvím změnového řízení, které je součástí vyhlášení programů OVT.

Účetnictví řešených projektů musí sledovat celkové náklady vynaložené na řešení. U nepodnikatelských subjektů (VVŠ, pracoviště VVZ AČR - rozpočtové a příspěvkové) by měly být celkové náklady tvořeny součtem přímých a evidenčně vedených nákladů, u podnikatelských subjektů potom náklady přímé a nepřímé, vycházející ze skutečných prokázaných nákladů zachycených v podvojném účetnictví. Pro hodnocení úspěšnosti programů a projektů OVT bude nezbytné v podmínkách rezortu obrany vypracovat metodiku kompatibilní s obdobnými metodikami užívanými v NATO a za východisko použít též tzv. FRASCATIHO MANUÁL OECD.

Projekty OVT musí být ukončeny závěrečnou zprávou obsahující věcné a finanční náležitosti. Součástí závěrečné zprávy by měl být i přehled autorských práv k výsledkům řešení. V závěrečné zprávě má být uveden základní projekt realizace, včetně předpokládaného přínosu a rozšíření výsledku projektu OVT. Ten by měl být kontrolován tři roky po skončení projektu a na základě výsledků pak posuzovány žádosti o nové projekty nositele.

Za realizaci výsledků řešení je odpovědný nositel projektu. Subjekty realizace výsledků, podmínky a rozsah jejich účasti stanoví šest měsíců před ukončením řešení a předá jej zadavateli. Povinná doba realizace výsledků by měla být tři až pět let. Nositel má povinnost zajistit financování realizace výsledků s využitím všech platných zásad a podmínek podnikatelské a obchodní činnosti. V přechodném období do r. 2006 je přípustná podpora realizace ze státních zdrojů v mezinárodním rozsahu 50 % celkových nákladů na realizaci, u projektů vývoje pouze formou návratné finanční výpomoci.

V následující části jsou shrnuty jednotlivé činnosti při výběru projektů OVT.

První kolo:

Druhé kolo:

Všechny uvedené činnosti bude nezbytné podrobněji rozvést zadavatelem s ohledem na specifikace oblastí OVT.

Nicméně je možné již nyní sdělit názor, k některým výše uvedeným částem:
- Výzvy k předkládání projektů OVT budou zveřejňovány podle pracovních verzí programů OVT.
- Předběžné hodnocení projektů OVT je informativní službou, kterou nabízí programový rada předkladatelům.
- Předběžná registrace projektů OVT slouží k naplánování procesu hodnocení a zajištění účasti externích expertů.
- Předkládání návrhů projektů OVT v digitální i písemné podobě.
- Registr návrhů projektů slouží k zaregistrování v databázi zadavatele (řídícího orgánu).

Administrativní prověrka přijatelnosti je určena k posouzení, zda předkládaný projekt OVT odpovídá formálním požadavkům, stanoveným ve výzvě k podání projektu. Všechny projekty budou posuzovány podle těchto kritérií:
- Včasné odeslání a přijetí návrhu, verifikace podpisu.
- Dodržení počtu partnerů, pokud jsou stanoveny výzvou.
- Formální úplnost návrhu (k dispozici všechny předepsané formuláře).

V etapě hodnocení přijatelných návrhů oponenty budou všechny projekty, které vyhověly administrativní prověrce, zhodnoceny nezávislými oponenty (externími experty). Každý projekt OVT nutno posoudit nejméně třemi experty. Experti jsou vybíráni zadavatelem (řídícím orgánem programu) z databáze expertů, kteří mají odpovídající schopnosti a odbornou kvalifikaci v některé oblasti činnosti (nutno přihlížet ke specifikám OVT):
- výzkumná a vývojová práce v příslušném oboru,
- řízení a hodnocení projektů výzkumu a vývoje,
- využití výsledků výzkumu a vývoje, přenos technologií a inovace,
-mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji.

Při hodnocení provedou experti bodové ohodnocení návrhu projektu OVT podle stanovených kritérií a připojí své poznámky. Nejdříve expert zhodnotí, zda projekt řeší problém stanovený pracovním programem OVT. Pokud projekt toto splňuje, provede expert následující bodové hodnocení dle kritérií:

Každé kritérium by mělo být prověřeno v následující bodové stupnici:

Po dokončení individuálního hodnocení potom panel expertů dospěje ke shodě ve stanovení známky pro každý blok kritérií a celkové známky. Potom může programová rada vypracovat seznam projektů vhodných k řešení.

Následuje informování předkladatelů o eventuálním odmítnutí jejich neúspěšných návrhů projektů OVT.

Druhé kolo výběru projektů OVT potom slouží k optimalizaci návrhů projektů OVT, případně k upřesnění výběru partnerů projektů. Jedná se víceméně o manažerské rozhodování na základě úspěšného posouzení projektů v prvním kole. Předkladatelé projektů, které byly zařazeny do prioritního seznamu, jsou písemně vyzváni k poskytnutí dodatečných informací, potřebných k přípravě smluv a kontraktů. Následuje definitivní schválení projektů OVT zadavatelem (řídícím orgánem) po konzultacích s programovou radou a poté je smlouva nebo kontrakt podepsán zadavatelem a předkladatelem projektu OVT.

V době od zahájení financování projektů obranného výzkumu v rezortu obrany (v podstatě počínaje rokem 1994) řešení, byly dotovány státními účelovými prostředky. Od roku 1995, kdy byla přijata “Koncepce MO ČR v oblasti obranného výzkumu” (12. dubna 1995) byla formulována, přijata a postupně vyhlašována struktura osmi programů obranného výzkumu, které byly v podstatě ukončeny v roce 1999 a v témže roce byly na přechodnou dobu vyhlášeny čtyři programy obranného výzkumu, které by měly být ukončeny v roce 2000. Ty projekty obranného výzkumu, jejichž řešení překračuje rok 2000, budou vyhodnoceny a buď budou zařazeny do nových programů obranného výzkumu a vývoje obranných technologií na léta 2001 až 2005 (2006), nebo bude jejich řešení zastaveno (nebudou účelově finančně podporovány).

Všechny projekty, které překročí uvedený rok 2000, by měly být ohodnoceny expertně podle výše uvedených kritérií a bodové stupnice tak, že se jako budou ucházet o naplňování cílů nově stanovených programů OVT pro léta 2000 až 2005.

Uvedené náměty v článku ke zlepšení managementu OVT, které byly zaměřeny pouze do dvou oblastí: do restrukturalizace systému řízení oblasti OVT a do zkvalitnění přípravy programů OVT, mohou nalézt odezvu pouze v zamýšleném integrovaném systému: výzkum – vývoj – zkušebnictví – akvizice, při znovuobrození vyzbrojování AČR, jako systému pro získávání zbraní a jiné vojenské techniky pro ozbrojené síly. jehož základním nástrojem je realizace programů výzkumu, vývoje zkušebnictví a vyhodnocování zbraňových systémů a jiné vojenské techniky, mezinárodní koprodukce a navazující transfer technologií a výrobně technických poznatků, marketing a zbrojní obchod.

 

Použitá literatura:
Usnesení vlády ČR č. 16 z 5. 1. 2000 o Národní politice výzkumu a vývoje České republiky.
Sborník podkladů pracovních skupin k tvorbě “Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky” z října 1999.
Příručka FRASCATI (hodnocení vědeckých a technických činností). Paříž 1993.