Ing. Josef Janošec, CSc.

Ústav strategických studií Vojenské akademie v Brně

V roce 1999 se začal konstituovat Ústav strategických studií Vojenské akademie v Brně. Z některých zpráv prošlých sdělovacími prostředky České republiky od září 1998 se mohly vystopovat projevy snahy o vytvoření nových podmínek k zahájení strategických studií pro potřeby řešení problémů bezpečnosti a obrany státu. Názory na druh organizace, její velikost a místo dislokace se postupem času tříbily. Na rozdíl od dřívějších období, kdy taková organizace v rezortu obrany existovala, působily na vývoj představ více i podmínky a potřeby jiných složek státu a to jak v mimorezortní bezpečnostní, tak i strategické komunitě.

Rozdílné byly i podmínky vzniku: uběhlo desetiletí po roce 1989, Česká republika je členským státem NATO, dočasná strategie obrany “ze všech směrů” přechází na “koaliční obranu v NATO”, svět hodnotí nové ekonomické a bankovní fenomény, bojuje s proliferací a děsí se stavu, kdy teroristé budou mít v rukách prostředky, které budou moci ohrozit existenci států a nalomit pracně udržovanou rovnováhu dobra a zla, Evropa si lízá rány po jugoslávských zkušenostech a zkoumá stav svých skutečných vojenských schopností, po “Euru” přistupuje k integraci ve společné zahraniční a bezpečnostní politice, je tady Rusko se skloňovaným Čečenskem a tiše přehlíženými postupy k nové integraci s některými bývalými svazovými republikami, vláda ODS přešla na čtyři roky do rukou ČSSD, rezort Ministerstva obrany ČR úspěšně absolvoval svou přibližně třináctou reorganizaci od roku 1993. Všichni jsme zestárli a jen málokdo se podělil o své těžce vydobyté zkušenosti se svými nástupci, a tak podle rčení klasiků téměř všichni vstupují do nových funkcí “nezkaženi věděním”. Není vhodné přirovnávat stav k anarchii. To není pravdivé porovnání se skutečností. Jistý Karl Ferdinand Braun (1850- 1918) německý fyzik, se zabýval elektromechanikou, elektrickou vodivostí i teorií tepla a podle něj byl pojmenován “braunův pohyb”, tj. neuspořádaný, nepravidelný, ale v nějakém rámci (např. v drátu, ve vodiči). Rozdílné podmínky jsou mimo rámec diskuze, ale i braunův pohyb je možné podrobit zkoumání a zajistit, aby vodičem protékal proud s co nejmenším odporem. Svět se nám trochu “zahřál”, přestala dominovat dřívější a nastupují nová pravidla a na úrovni jednoho z prioritních ústavních práv občanů je právo na život, které stát zajišťuje praktickými opatřeními v oblasti obrany a bezpečnosti. K pochopení stavu a předvídání jeho budoucího vývoje by měla prospívat strategická studia.

 

Právní forma vysokoškolského ústavu

Obdobně jako v jiných státech bylo i v podmínkách České republiky a rezortu obrany uvažováno o vhodné právní formě instituce, která by měla naději na překonání nepřetržitých transformačních vlivů a na vytvoření tolik potřebné perspektivní stability pro instituci tohoto typu. V době, kdy ještě nejsou uzavřeny zákonné úpravy pro neziskové organizace, v době zahájení realizace Národní politiky výzkumu a vývoje ČR (usnesení vlády ČR č. 16 ze dne 5. ledna 2000) se orgány velení rezortu přiklonily k názoru, že nejschůdnější formou je zřízení vysokoškolského ústavu. Toto řešení má analogii např. v USA. Univerzita národní obrany (National Defense University) má svůj Ústav pro národní strategická studia (Institute for National Strategic Studies), který je věhlasný pravidelným vypracováním strategických vyhodnocení (Strategic Assessment), soustředěných na ohniska napětí a strukturu sil (Flashpoints and Force Structure).

Ústav strategických studií je vysokoškolským ústavem Vojenské akademie v Brně. Co tato volba znamená? Taková organizace je utvářena v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a doplnění dalších zákonů. Je to organizace rozpočtového úseku MO, která již v současné době umí zainteresovat další spolupracovníky na řešení otázek spojených s potřebami a požadavky. Dikce zákona však současně znamená, že ve srovnání s civilními vysokoškolskými ústavy nemá vojenská vysoká škola a tedy ani její ústav takovou ekonomickou samostatnost jako tomu je v civilní sféře. Je financován ze státního rozpočtu, kapitoly Ministerstva obrany ČR prostřednictvím Vojenské akademie v Brně. Hospodaří s přidělenými finančními a hmotnými prostředky podle obecně závazných právních předpisů ČR a prováděcích předpisů rezortu MO. Prostředky získané samostatnou činností jsou využitelné podle jiných pravidel.

Základní dokumenty – vnitřní předpisy – jako je statut, jednací řád vědecké rady a vše další podléhá schválení akademického senátu. V těchto základních dokumentech mohou být stanovena práva na přijímání vlastních normativních předpisů. Pracovníci mají charakter akademických pracovníků, jsou do funkcí přijímáni na základě konkursního řízení. Základní dokumenty pro jednotlivé činnosti odpovídají dokumentům školy. Stejné to je i s orgány činnými v oblasti personální, v oblasti materiálního, technického, finančního a v některých dalších oblastech administrativního zabezpečení.

Ústav je vymezen těmito základními údaji:

název: Ústav strategických studií Vojenské akademie v Brně,
v anglickém jazyce: The Institute of Strategic Studies of Military Academy in Brno,

zkrácený název:ÚSS VA v Brně,
legislativní zkratka pro vnitřní předpisy a normy:ÚSS,

sídlo:Kounicova 44, 612 00 Brno,
typ:vysokoškolský ústav univerzitní státní vojenské vysoké školy,
založení:1. října 1999,

právní předchůdce:bez předchůdce,
název domény pro elektronické spojení:vabo.cz,
vedoucí pracoviště:ředitel,
zástupce vedoucího pracoviště:výkonný ředitel.

 

Zaměření a dlouhodobá orientace

 ÚSS je zaměřen na stálou tvorbu vědeckých poznatků analytického a prognostického charakteru pro vojenské aspekty strategické úrovně rozhodování i řízení bezpečnosti a obrany České republiky (ČR) a problémy výstavby její armády.

ÚSS je v oblasti odborné působnosti zaměřen na rozvíjení relevantních vědních oborů, koordinaci tvůrčích činností a výzkumů, vědeckou přípravu v oborech strategických studií, na podíl při vzdělávání uskutečňovaném v akreditovaných studijních programech zejména v součinnosti s fakultami VA v Brně, na konzultační, poradenské a expertizní aktivity pracoviště a na řízení rozvoje ÚSS a jeho zabezpečení. Dlouhodobá orientace je ve všech vědních oborech směrována na jejich vojenské souvislosti a aspekty, které jsou studovány a zkoumány v geografickém rozsahu: Česká republika, sousední státy, NATO, USA, Rusko a další organizace nebo státy výběrem.

Hlavní činnosti jsou analytické a následně prognostické v těchto základních problémových okruzích:

1. mezinárodněpolitický a vnitropolitický vývoj prostředí vojenské politiky (politologie, politika, geopolitika, mezinárodní vztahy),
2. charakteristiky a tendence vojenství (vojenská strategie, operační umění, taktika, řízení a velení, vojenské zpravodajství, vojenská informatika, vojenská logistika),
3. charakteristiky a tendence zdrojů (lidských, hospodářských, finančních, materiálních, organizačních) a procesů (řízení zdrojů, akvizice, vyzbrojování, profesionalizace, obranného průmyslu, vnější logistiky, infrastruktury) ve prospěch bezpečnosti, obrany a vojenství (ekonomie, válečná ekonomie, demografie, sociologie),
4. charakteristiky a tendence vědy, obranného výzkumu, vývoje a technologií (politika a management obranného výzkumu a vývoje, mezinárodní a státní spolupráce, infrastruktura vědy a obranného výzkumu, koordinace s RTO – Organizací NATO pro obranný výzkum a technologie),
5. synergie analyzovaných a prognózovaných charakteristik a tendencí.

Při zaručení akademických práv a svobod podle § 4 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách je ÚSS z hlediska přípravy podkladů pro podporu vrcholového rozhodování na úrovni rezortu MO ČR odborně řízen sekcí obranného plánování ministerstva obrany (SOP MO) a metodicky usměrňován sekcí vojenské bezpečnostní politiky MO a Vojenským úřadem vědy, výzkumu a obranných technologií MO.

Pro zjednodušený komentář zaměření a dlouhodobé orientace ÚSS je vhodné nacházet poučení v různých výkladových slovnících. V jedněch je uváděno, že strategie je řízení určité činnosti k dosažení základních cílů; obecný postup, umění koncepčně dosahovat stanovených cílů; vojensky je plánování vojenských operací vedoucí k dosažení základních cílů; jedna z hlavních částí vojenského umění na nejvyšší organizační úrovni. Strategie je chápána jako proces i teorie užití ozbrojených sil ve válce a v jejich různých fázích. Principy konkrétní vojenské strategie vyplývají z politiky státu, z rozhodnutí politické reprezentace o jeho národních zájmech. Podle toho připravují vojenští činitelé plány použití ozbrojených sil, hodnotí množství strategických faktorů. Za prvky strategického určení jsou považovány organizační jednotky vojska pozemního, vojenského letectva a válečného námořnictva, které vynikají maximální účinností soudobých zbraňových systémů nebo jsou počtem a palebnou silou a logistickou podporou použitelné ve vzájemné součinnosti v rozsahu celého válčiště.

V jiném slovníku je mnohem jednodušeji uvedeno, že strategie je plán; umění naplánovat nejlepší způsob, jak něčeho dosáhnout, zejména ve válce (hlavní cvičení ve vojenské strategii spočívá v rozpravě nad strategií).

Strategickými studii v působnosti rezortu Ministerstva obrany ČR jsou studie, čili odborné vědecké stati, které přispívají k poznání procesů, jež jsou předmětem přípravy plánů pro zajištění obrany a bezpečnosti včetně výstavby ozbrojených sil. Z tohoto pohledu je zřejmé, že obranné plánování ve svých dvouletých periodách a procedurách je tím reálným procesem, který by měl výsledky vědeckých, výzkumných, vývojových koordinačních a jiných aktivit ÚSS nejvíce využívat. Přijaté dvouroční plánovací cykly, které zahrnují pravidelně zpracovávané dokumenty a navazují na plánovací metodiky NATO, jsou vodítkem pro časové cílení jednotlivých výstupů. A hlavním orgánem koordinujícím tyto činnosti je právě SOP MO.

V dlouhodobé orientaci není možné přehlížet skutečnosti, které jsou spojeny s rozvojem strategických studií v České republice, kde bude u státem sledovaných záměrů plnit úlohu koordinačního pracoviště pro bezpečnost a obranu státu.

Samozřejmostí je nutnost rozvíjení spolupráce a navazování kontaktů s obdobnými organizacemi v zahraničí. Taková činnost je součástí rozvoje vědeckých metod, ale i vědních oborů na základě poznání skutečných potřeb teorie i praxe.

 

Základní činnosti

Rozvoj relevantních vědních oborů se uskutečňuje:

• v souladu se schváleným dlouhodobým výzkumným záměrem ÚSS,
• v návaznosti na změny vyplývající z tendencí obranného výzkumu, vývoje a technologií a potřeb jejich uplatnění ve vědecké výchově a vzdělávání,
• formou rozvoje vlastních výzkumných a vývojových aktivit souvisejících s výzkumným záměrem, formou účasti na řešení programů a projektů obranného výzkumu, řešením grantů a projektů jiných rezortů, grantových agentur, formou vnitrostátní případně mezinárodní spolupráce, dalšími formami (vědeckou přípravou vlastních a externích pracovníků, účastí v rámci výzkumných center ap.).

Koordinace tvůrčích činností a výzkumů se uskutečňuje:

• v souladu s dlouhodobou orientací pracoviště,
• podle potřeb řešení projektů obranného výzkumu nebo dalších úkolů,
• v návaznosti na doktorandská studia v oborech habilitačního a jmenovacího řízení,
• podle míry zapojení do výzkumných center strategických studií v návaznosti na národní politiku výzkumu a vývoje.

Vědecká příprava v oborech strategických studií se uskutečňuje:

• jako úplná v souladu s platnými státními předpisy v akreditovaných oborech,
• jako krátkodobá podle interních předpisů ÚSS a potřeb praxe pro pracovníky rezortu MO ČR, jiných pracovišť ČR nebo pro fyzické osoby přijaté na základě dohod z ČR i zahraničí.

Podíl při vzdělávání se uskutečňuje:

• výukou vybraných částí akreditovaných studijních programů (např. “teorie obrany státu”) v souladu s interními normativními akty rezortu MO ČR a VA v Brně po dohodě s orgány fakult nebo ústavů,
• v rámci doktorandského studia v oborech habilitačního a jmenovacího řízení podle požadavků školících pracovišť,
• vlastními vzdělávacími aktivitami podle vnitřních předpisů ÚSS.

Konzultační, poradenské a expertizní aktivity pracoviště se uskutečňují:

• vlastními pracovníky ÚSS v rozsahu jejich odborné způsobilosti a kapacitních možností přednostně pro potřeby orgánů řízení obrany a bezpečnosti ČR, odborného řízení, metodického usměrnění, VA v Brně a dalších,
• zprostředkováním externích služeb podle vnitřního předpisu ÚSS,
• jako aktivita schvalovaná statutárními orgány ÚSS nebo individuální aktivita zaměstnance (např. oponentský posudek), včetně statutárního nebo individuálního zprostředkování.

Řízení rozvoje ÚSS a jeho zabezpečení se uskutečňuje:

• cílevědomým řízením vědecké, výzkumné, vzdělávací, konzultační, poradenské a expertizní činnosti ÚSS, její integrace, koordinace a usměrnění podle skutečných potřeb uživatelů a rozvoje poznání,
• rozvojem “public relations”, marketingového řízení ÚSS, domácích a zahraničních styků ve prospěch rozšíření doplňkových zdrojů personální nedostatečnosti vlastního potenciálu odborností i kapacit,
• personální politikou ÚSS a cíleným rozvojem jeho tvůrčích schopností,
• ekonomickým, materiálním, technickým i informačním zajišťováním podmínek pro kvalifikovanou podporu základních činností ÚSS.

ÚSS pro podporu základních činností využívá informační zabezpečení VA v Brně a samostatně vede vlastní informační a vědeckoinformační fondy, organizuje vydavatelskou a nakladatelskou činnost v souladu s vnitřními předpisy ÚSS. Vytváří podmínky a podporuje spolupráci svých pracovníků s mezinárodními vysokoškolskými pracovišti a udržuje vztahy s národní vysokoškolskou komunitou a dalšími institucemi.

Vědecká činnost je jedním ze základních práv a povinností pracovníků ÚSS, kteří vystupují jako analytici a prognostici. Je uskutečňována k naplňování Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky podle předpisů platných v rezortu Ministerstva obrany ČR. Výsledky lze zveřejňovat tak, aby nebyly porušeny příslušné zákony o ochraně utajovaných skutečností.

Vědecká činnost ÚSS je rozvíjena v oborech, které jsou schváleny vědeckou radou ÚSS a v dalších oborech v souladu s akademickými svobodami, jsou-li rozvíjeny v souladu se zaměřením pracoviště. Základní oblasti vědecké činnosti projednává vědecká rada ÚSS s cílem podpořit plnění dlouhodobého výzkumného záměru. Hlavní vědecké aktivity jsou součástí řídící dokumentace ÚSS. Vědecká činnost se uskutečňuje různými formami a druhy aktivit, za které jsou odpovědni konkrétní pracovníci ÚSS. Kontrolu plnění plánovacích dokumentů a jednotlivých aktivit provádí ředitel ústavu a jim pověření pracovníci. ÚSS vytváří podmínky pro vědeckou činnost svých pracovníků, účastníků vědecké přípravy VA v Brně a dalších institucí, včetně externích spolupracovníků.

Pedagogická činnost je právem a povinností akademických pracovníků ÚSS. Uskutečňuje se v podmínkách akademické svobody vyučování, vědeckého bádání a zveřejňování výsledků. Je založena na výsledcích vědecké činnosti ÚSS, vědeckého bádání jeho příslušníků a nejnovějších poznatcích vědy, na znalostech vyučovaných oborů. Akademičtí pracovníci se podílí na výuce akreditovaných studijních programů fakult.

ÚSS může být pověřen pořádáním programů celoživotního vzdělávání nebo kurzů podle § 60 zákona č. 111/1998. Organizování studijní činnosti v tomto případě je uskutečňováno podle vnitřních předpisů ÚSS, které vycházejí z pojetí této činnosti na VA v Brně.

Akademické svobody a akademická práva na ÚSS jsou zaručena. Činnost politických stran a politických hnutí je v souladu s § 2 odst.10 zákona č. 111/1998 a s obecnými předpisy o zákazu politické činnosti v ozbrojených silách ČR je v podmínkách ÚSS nepřípustná.

Vědeckou analýzou k poznání a prognóze budoucnosti.

 

Závěr

Ústav strategických studií Vojenské akademie v Brně je pracovištěm, které navazuje na předchozí instituce podobného zaměření, kterými byl zejména Institut pro strategická studia, Praha (1991 - 1993) a částečně Institut pro výzkum operačního umění, Praha (1993- 1994) a Ústav obranných studií, Praha (1995 - 1996). Po konkursních řízeních zahajuje svou činnost v podstatě v prvé polovině roku 2000. Vzniká jako nová instituce a bude se podle skutečných sil (šest odborných pracovníků) podílet na přípravě rozhodujících dokumentů pro obranu a bezpečnost České republiky. V příspěvku jsou stručně nastíněny základní představy o jeho orientaci a úsilí. Pro úspěšnou činnost bude limitující na prvém místě kvalita pracovníků, schopnost spolupracovat s další odbornou komunitou a disponibilnost prostředků s nimi? lze potřebné poznatky, znalosti a podklady zabezpečit.