Major Ing. Lubomír Spáčil, CSc.

Nevojenská obrana - nový termín v oblasti obranného plánování

Přijetím dokumentu "Bezpečnostní strategie České republiky" byl do pojmového aparátu v oblasti zajišťování bezpečnosti státu doplněn nový termín - "nevojenská obrana". Termín vyvolal u odborné veřejnosti řadu otázek, především na jeho obsah a vazby nevojenské obrany na problematiku obranného plánování a civilního nouzového plánování. Tento článek si proto klade za cíl pokusit se, alespoň částečně, na tyto a další otázky odpovědět.

Plánování nevojenské obrany je nedílnou součástí plánování opatření k zajištění bezpečnosti. Plánování opatření k zajištění bezpečnosti zahrnuje v podmínkách ČR problematiku obranného plánování, zastřešené ministerstvem obrany, a problematiku civilního nouzového plánování, zastřešené ministerstvem vnitra. Obranné plánování je procesem plánování opatření k zabezpečení svrchovanosti a územní celistvosti státu, ochrany zdraví a života obyvatel a majetků proti vnějšímu vojenskému ohrožení a zabezpečení mezinárodních závazků. Neoddělitelnou součástí obranného plánování je ale i problematika plánování podpory civilních orgánů při řešení nevojenských krizových situací v míru. Civilní nouzové plánování je naproti tomu procesem plánování opatření k zajištění ochrany vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku, ochrany obyvatelstva, funkčnosti státní správy, ochrany ekonomiky a civilní podpory ozbrojeným silám v krizových situacích spojených se zabezpečením obrany státu proti vnějšímu vojenskému ohrožení nebo s plněním mezinárodních závazků.

Z výše uvedeného vyplývá, že systém obranného plánování a systém civilního nouzového plánování se navzájem výrazně podporují. Oba systémy mají vztah jak k problematice řešení vojenských krizových situací, tak k řešení nevojenských krizových situací v míru. Zajištění vzájemné provázanosti obou systémů ale není svěřeno žádnému specializovanému orgánu, který by tyto dva relativně samostatné systému zastřešoval. Tento úkol je delegován systému obranného plánování, kde je řešen právě v rámci problematiky nevojenské obrany. Problematiku obranné plánování lze totiž zjednodušeně rozdělit do tří základních problémových okruhů. Tím prvním a bezesporu nejdůležitějším je problematika plánování výstavby a přípravy sil pro jejich použití při zabezpečení obrany státu a při plnění jejich dalších úkolů zejména v rámci mezinárodních a vnitrostátních krizových situací. Tím druhým je problematika plánování podpory těchto sil, tj. zabezpečení všeho potřebného z resortních i mimorezortních zdrojů pro plnění jejich úkolů v oblasti lidských, finančních, materiálních, informačních a dalších zdrojů a služeb. A posledním, třetím problémovým okruhem je problematika tzv. nevojenské obrany, která má ale v rámci systému obranného plánování, a svým způsobem i v rámci procedur civilního nouzového plánování, zvláštní postavení.

Hlavní náplň plánování nevojenské obrany se nesoustřeďuje na klasický plánovací proces, ale na definování požadavků na fungování státu a plnění jeho klíčových funkcí při zabezpečení obrany státu za válečného konfliktu, to jest definování požadavků na realizaci opatření v nevojenské oblasti obrany státu při vojenských krizových situacích. Druhou, doplňkovou náplní je pak definování požadavků na rozsah a způsob nasazení sil a prostředků ozbrojených sil při podpoře činnosti civilních orgánů, tj. problematika vojensko civilní spolupráce zejména při řešení nevojenských krizových situací. To podtrhuje význam nevojenské obrany jako důležitého propojovacího článku mezi systémem obranného plánování a systémem civilního nouzového plánování. Z institucionálního hlediska se problematikou nevojenské obrany v rámci výboru pro obranné plánování zabývá podvýbor pro plánování nevojenské obrany, který je jeho stálým pracovním orgánem. Opatření v nevojenské oblasti obrany státu jsou opatření civilní nouzové připravenosti státu, která jsou za stavu ohrožení státu a za válečného stavu realizována civilními orgány nad rámec opatření prováděných při vzniku nevojenských krizových situací v míru.

Opatření v nevojenské oblasti obrany státu mají za cíl zajistit plnění úkolů civilní nouzové připravenosti v podmínkách, kdy dochází:

• k podstatnému zvýšení rozsahu a ničivosti činností ohrožujících bezpečnost státu vzhledem k jejich cílenému zaměření proti společenským, hospodářským, dopravním a komunikačním centrům, velkým aglomeracím a dalším životně důležitým objektům a zařízením na teritoriu státu,
• k podstatnému snížení výkonných kapacit státních orgánů, orgánů územní samosprávy, nárůstu úkolů ozbrojených bezpečnostních, záchranných a havarijních sborů a služeb, snížení kapacit pro zabezpečení obnovy vyřazených objektů a zařízení nezbytných pro zajištění bezpečnosti státu za války a snížení produkčních schopností národního hospodářství.

 

Opatření v nevojenské oblasti obrany státu se člení na opatření k zajištění:

• vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na teritoriu státu,
• ochrany obyvatelstva na teritoriu státu,
• plnění základních funkcí hospodářské soustavy státu,
• plnění základních správních a dalších funkcí státu.

 

Opatření k zajištění vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na teritoriu státu jsou opatření prováděná mimo prostor bojové činnosti vojsk k zabezpečení ochrany ústavního zřízení státu, zákonnosti, veřejného pořádku, občanských práv a svobod při jejich ohrožení násilnou činností, zejména v souvislosti s intenzifikací zpravodajské a diverzní činnosti protivníka, s aktivizaci nejrůznějších kriminálních, extremistických nebo jinak státu nepřátelských jednotlivců nebo skupin a v souvislosti se sekundárními důsledky bojové činnosti protivníka na teritoriu státu.

 

Nad rámec běžných a za nevojenských krizových situací plněných úkolů vybraných správních úřadů, státních zastupitelství, soudů a ozbrojených bezpečnostních sborů a služeb musí být v rámci nevojenské obrany zabezpečeno:

• zvýšení zpravodajské ochrany teritoria,
• zvýšení kapacity ozbrojených bezpečnostních sborů a služeb, včetně válečného systému doplňování a úhrady ztrát,
• zvýšení dohledu nad veřejným pořádkem a dodržováním zákonnosti, zejména přijetí preventivních opatření proti nárůstu závažných násilných a majetkových trestných činů a zvláštních opatření k zabránění násilnému narušení činnosti v objektech klíčových správních úřadů, soudů a orgánů územní samosprávy, ve skladech strategických zásob, v důležitých hospodářských provozech a ve významných objektech energetické, vodohospodářské, dopravní a komunikační soustavy státu,
• zvýšení kapacity vyšetřovacích orgánů, státních zastupitelství a soudů,
• zvýšení kapacity vězeňských zařízení včetně zajištění výstavby a provozu sběrných a internačních táborů.

 

Opatření k zajištění ochrany obyvatelstva na teritoriu státu zahrnují souhrn opatření k zajištění ochrany životů, zdraví, hmotného a nehmotného majetku správních úřadů, soudů, orgánů územní samosprávy, ozbrojených bezpečnostních, záchranných a havarijních sborů a služeb, důležitých hospodářských objektů, obyvatelstva a jeho životního prostředí před ničivými projevy válečného konfliktu a sekundárních mimořádných událostí a ke zvýšení jejich odolnosti. Zahrnuje především opatření k varování, ukrytí, záchraně a nouzovému přežití osob, poskytnutí humanitární pomoci a plnění dalších úkolů civilní ochrany.

Nad rámec běžných a za nevojenských krizových situací plněných úkolů vybraných správních úřadů, orgánů územní samosprávy, ozbrojených bezpečnostních, záchranných a havarijních sborů a služeb a vybraných podnikatelských subjektů musí být v rámci nevojenské obrany zabezpečeno:

• zvýšení odolnosti a snížení zranitelnosti přehradních nádrží, jaderných zařízení a objektů se zdroji ionizujícího záření, objektů vyrábějících nebo skladujících velká množství výbušných látek nebo chemických látek ohrožujících životy nebo zdraví,
• zvýšení úrovně zabezpečení ochrany obyvatelstva v objektech správních úřadů, soudů a orgánů územní samosprávy, ve zdravotnických, školských, sociálních a kulturních objektech a zařízeních, ve věznicích, v obcích, důležitých hospodářských provozech a ve skladech strategických zásob, včetně zajištění varování, ukrytí, poskytnutí individuálních a kolektivních prostředků protichemické ochrany, evakuace a humanitární pomoci,
• zvýšení kapacity záchranných a havarijních sborů a služeb, včetně válečného systému doplňování a úhrady ztrát,
• vytvoření podmínek pro činnost orgánů a organizací civilní ochrany v obcích, hospodářských aj. objektech,
• zvýšení kapacity ve zdravotnických a sociálních zařízeních.

 

Opatření k zajištění plnění základních funkcí hospodářské soustavy státu zahrnují souhrn opatření k zajištění prostředků nezbytných pro činnost správních úřadů, soudů, orgánů územní samosprávy, ozbrojených bezpečnostních, záchranných a havarijních sborů a služeb, pro zajištění nezbytné obnovy objektů a zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti státu za války a pro zajištění nezbytné úrovně života obyvatelstva. Jedná se zejména o opatření hospodářské mobilizace (tj. zahájení válečné výroby), hospodaření se strategickými zásobami životně důležitých komodit, zajištění hospodárného využívání disponibilních zdrojů a regulaci spotřeby, případně přednostní alokaci nedostatkových komodit.

Vybranými správními úřady, orgány územní samosprávy, hospodářskými a jinými subjekty musí být v rámci nevojenské obrany zajištěna:

• ochrana stability finanční a devizové soustavy státu,
• válečná výroba nezbytných hmotných a nehmotných prostředků včetně fungování energetické, vodohospodářské, dopravní a komunikační soustavy státu a redukce nepotřebných výrob a služeb,
• optimalizace využití profesní struktury obyvatelstva a vytvořených strategických zásob z hlediska potřeb válečného hospodářství,
• regulace spotřeby a poskytování služeb obyvatelstvu a hospodářským subjektům, včetně zajištění nouzového zásobování obyvatelstva základními druhy potravin, pitnou vodou, léčivy a zdravotnickými potřebami, pohonnými hmotami a palivy,
• obnova zničených nebo poškozených objektů a zařízení nezbytných pro zajištění bezpečnosti státu za války.

 

Opatření k zajištění plnění základních správních a dalších funkcí státu zahrnují souhrn opatření k zajištění plnění základních funkcí správních úřadů, soudů a orgánů územní samosprávy pro zajištění nezbytné úrovně správních činností státu a krizového řízení.

Vybranými správními úřady, orgány územní samosprávy a jinými subjekty musí být v rámci nevojenské obrany zajištěn:

• provoz vlastních chráněných pracovišť, včetně náhradních zdrojů elektrické energie a vody,
• provoz vlastních zvláštních a náhradních komunikačních systémů a opatření k zabezpečení telekomunikačních služeb,
• útlum nebo přerušení vybraných funkcí a činností správních úřadů, orgánů územní samosprávy a dalších organizací, včetně převedení jejich činnosti do objektů náhradních pracovišť,
• válečný systém finančního zabezpečení a výběru daní,
• válečný systém politiky zaměstnanosti,
• válečný systém sociálního a důchodového zabezpečení,
• válečný systém zdravotnického zabezpečení,
• provoz školských zařízení.

 

Plánování nevojenské obrany v těchto čtyřech zmíněných oblastech zahrnuje především definování požadavků a parametrů, jak mají být popsaná opatření nevojenské obrany zabezpečena ve složitých podmínkách po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Samotný proces plánování a příprava jejich realizace ale už není záležitostí systému obranného plánování, ale výhradně systému civilního nouzového plánování. Jeho orgány za zplánování a přípravu realizace těchto opatření po stránce koncepční, legislativní i organizačně technické prostřednictvím věcně příslušných ústředních správních úřadů plně odpovídají. Problematika vojensko-civilní spolupráce, především vojenské výpomoci při nevojenských krizových situací v míru, je relativně samostatnou oblastí nevojenské obrany, která s problematikou výše popsaných opatření prováděných při vojenských krizových situacích nijak nesouvisí.

Vojenskou výpomocí se rozumí organizované nasazení vojáků a zaměstnanců rezortu obrany s potřebnou technikou k odstranění následků mimořádných a krizových situací řešených civilními orgány. Jedná se přitom zejména o nevojenské krizové situace. Za poskytování vojenské výpomoci se považuje také zapůjčení techniky bez obsluhy, zapůjčení nebo poskytnutí věcných prostředků nebo poskytnutí služeb v souvislosti se řešením takových situací. Potřeba existence systému vojenské výpomoci se jednoznačně prokázala při povodních v uplynulých dvou letech, ale také v období krize v Kuvajtu. Při těchto událostech se ukázalo, že pro řešení tak rozsáhlých nevojenských krizových situací nemají věcně příslušné ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby dostatek sil a prostředků. Jejich kapacity jsou vzhledem k omezeným finančním prostředkům povětšinou dimenzovány pouze pro plnění jejich běžných, dalo by se říci každodenních úkolů, v důsledku čehož je nutné již při řešení mimořádných nebo méně závažných krizových situací mobilizovat jejich vnitřní zdroje. Na řešení vážných krizových situací s velkým územního dopadem ani tyto vnitřní zdroje nejsou dostatečné a potřebné síly a prostředky je nutné získat z jiných zdrojů nebo jiným způsobem.

Nutně proto vyvstává otázka, co je ekonomicky efektivnější. Zda vydávat další finanční prostředky na posílení ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů a havarijních služeb, což zákonitě sníží jejich ekonomickou efektivnost, protože velkých krizových situací naštěstí zas tak moc není, nebo zda bez nutnosti vynakládání dalších finančních prostředků vytvořit legislativní a organizační podmínky pro plnění některých jejich činností vyčleněnými silami a prostředky rezortu obrany. Je totiž zřejmé, že působnost ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů a havarijních služeb zahrnuje nejen vysoce specializované činnosti, které mohou plnit pouze jejich příslušníci, ale i činnosti obecného, pomocného, zabezpečovacího aj. charakteru, na které mohou být s úspěchem nasazeni příslušníci ozbrojených sil, ať již z chodu nebo po krátkém zaškolení. Nevyužití disponibilních sil a prostředků rezortu obrany k účelovému a časově omezenému posílení sil a prostředků ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů a havarijních služeb by za těchto okolností bylo zbytečným plýtváním prostředků státního rozpočtu.

Z provedených analýz vyplývá, že rozsáhlejší použití sil a prostředků rezortu obrany se dá předpokládat:

• při vzniku přírodních pohrom velkého územního rozsahu způsobených:

- rozsáhlými a ničivými povodněmi nebo záplavovými vlnami při protržení rybníků nebo přehrad,
- rozsáhlými požáry v zalesněných a obtížně přístupných oblastech,
- nebezpečnými nákazami postihujícími lidi nebo hospodářská zvířata,

• při vzniku antropogenních pohrom velkého územního rozsahu způsobených:

- haváriemi v jaderných energetických zařízeních,
- haváriemi ve velkých chemických provozech a skladech,

• při destabilizaci ekonomické, sociální nebo politické situace ve státě v důsledku:

- kritického narušení zásobování obyvatelstva nebo hospodářství životně důležitými produkty (energie, potraviny, pitná voda, pohonné hmoty apod.),
- kritického nárůstu nelegální migrace osob nebo přepravy zboží přes státní hranici,
- kritického nárůstu násilné kriminality, organizované zločinnosti a terorismu spojeného zejména s násilnou činností zločineckých a polovojenských skupin,
- vyhrocení politických, národnostních, etnických nebo sociálních rozporů ve společnosti spojených s ozbrojeným násilím.

 

Síly a prostředky rezortu obrany mohou být v rámci vojenské výpomoci nasazovány:

• k plnění samostatných úkolů, kdy bude vojenská jednotka jako celek přidělena na základě požadavku velitele zásahu k plnění samostatného úkolu,
• k asistenci, kdy budou vojáci jednotlivě nebo v menších skupinách začleňováni mimo své organické jednotky do organizačních struktur zasahujících nevojenských složek.

 

Nasazených sil a prostředků rezortu obrany může být přitom použito:

• jako posilového prostředku v rámci asistenční činnosti:

- pro posílení PČR při zajišťování ostrahy státních hranic, při udržování veřejného pořádku, při ochraně zastupitelských úřadů cizích zemí, sídelních objektů ústavních institucí a dalších objektů zvláštního významu, při zajišťování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, u doprovodů důležitých silničních zásilek a vlakových spojů, při zásazích proti těžce ozbrojeným pachatelům v případě únosů, teroristických útoků a dalších závažných trestných činů,
- pro posílení složek Integrovaného záchranného systému k provádění prvotních záchranných prací v prostorech živelných nebo antropogenních pohrom,
- pro posílení civilních orgánů k provádění likvidace následků přírodních nebo antropogenních pohrom,

• jako posilového prostředku MV vyčleněného na plnění samostatných úkolů:

- k zajištění ostrahy státní hranice mimo hraniční přechody,
- k zajištění uzávěry státní hranice v celém příhraničním pásmu nebo kombinovaným způsobem posílením hlídek cizinecké a pohraniční policie na státní hranici a samostatnou ostrahou na krycích čarách hlouběji ve vnitrozemí,
- k zajištění ochrany vybraných sídelních objektů ústavních institucí a dalších objektů zvláštního významu,
- k zajištění omezení nebo vyloučení práva vstupu osob do stanovených prostorů v rámci udržování veřejného pořádku,
- při lokalizaci a likvidaci ozbrojených zločineckých a polovojenských skupin v řídce obývaném, zalesněném a obtížně přístupném terénu,

• výjimečně při zabezpečování zbudování, popř. provozu provizorních vězeňských, uprchlických, humanitárních nebo zdravotnických zařízení vyčleněnými silami a prostředky AČR.

 

S ohledem na tyto skutečnosti je vojenská výpomoc členěna:

• na podporu policejních bezpečnostních akcí,
• na podporu záchranných akcí,
• na podporu humanitárních akcí.

 

Podporou policejních bezpečnostní akcí se rozumí organizované nasazení ozbrojených vojáků s potřebnou technikou k plnění úkolů Policie ČR podle zvláštních zákonů. Podporou záchranných akcí se rozumí organizované nasazení neozbrojených vojáků a zaměstnanců s potřebnou technikou na provádění bezodkladných záchranných prací v rámci IZS. Za podporu záchranných prací se rovněž považuje zajištění evakuace obyvatelstva, zajištění očisty území od nebezpečných látek, zabezpečení letecké a pozemní pátrací a záchranné služby, zabezpečení přepravy raněných a nemocných a zabezpečení přepravy zdravotnické, humanitární nebo jiné pomoci potřebné k provádění záchranných prací. Podporou humanitárních akcí se rozumí organizované nasazení neozbrojených vojáků a zaměstnanců s potřebnou technikou na provádění likvidačních prací a poskytování humanitární pomoci obyvatelstvu postiženému následky mimořádných událostí v rámci působnosti územních správních úřadů nebo orgánů územní samosprávy.