Ing. Josef J a n o š e c , CSc.

Organizace NATO pro vědu, obranný výzkum a technologie

V posledních měsících je zřetelný výrazný posun od poznávání ke znalostem o organizaci NATO. Osobní účast řady odborníků na činnostech konkrétních orgánů, která odpovídá stupni otevření "vrátek do kuchyně NATO", navazování kontaktů a poznávání základních pravidel vztahů, to jsou atributy posunu od úvah o možném stavu k jeho poznání a ovlivňování. S rostoucím rozsahem poznatků je spojena specializace. Přece jen však existuje základní míra všeobecných znalostí, kterou by měl obsáhnout každý, kdo do kontaktů s NATO, ale i s obrannou problematikou vstupuje. Mezi tyto základní znalosti náleží rovněž informace o tom, jak je to s vědou a výzkumem. Dvě správy z pěti Mezinárodního sekretariátu NATO: Správy mezinárodního sekretariátu NATO) jsou v organizačních strukturách určeny pro zabezpečení činností vztažených k vědě a obrannému výzkumu. Jsou to: Správa pro zabezpečování obrany a Správa pro vědu a otázky životního prostředí. Z hlediska vnitřního zastoupení jsou rozlišovány dvě úrovně problémů této oblasti, které mají odpovídající organizační zastřešení:

věda je zajišťována ve správě pro vědu a otázky životního prostředí;

obranný výzkum je na správě pro zabezpečování obrany, kde je Úřad pro technologická studia a koordinace.

Základním prostředkem pro realizaci činnosti NATO jsou překrytné organizační struktury, tj. konference, výbory, komise, skupiny, které zahrnují zástupce jednotlivých členských nebo partnerských států a vytvářejí podmínky pro život příslušných odborných oblastí. Organizační prvky Mezinárodního sekretariátu mají na starosti zabezpečení příslušných orgánů a správu daných oblastí podle přijatých pravidel. Hlavními orgány jsou:

- pro vědu: Výbor pro vědu (Science Committee - SC), Výbor pro problémy moderní společnosti (Committee on the Challenges of Modern Society - CCMS);

- pro obranný výzkum: Komise pro obranný výzkum a technologie (Research and Technology Board - RTB),

Z hlediska používaných struktur a jejich působností je možné vyjádřit pracovní rozdělení vědy a obranného výzkumu, jak vyplývá z pojetí v NATO: Věda zahrnuje obecné výzkumné aktivity k všeobecnému rozvoji poznání a s obecným užitím v globálních otázkách, v politice a metodologii vědy, techniky, technologií, vědeckotechnického rozvoje, v procesech rozvíjejících obecné informační technologie a špičková vědecká pracoviště (blíží se k pojetí badatelského výzkumu v České republice). Obranný výzkum je orientovaným výzkumem k užití v obranných systémech, ozbrojených silách, materiálových a nemateriálových technologiích, zpravidla za ním následuje technické nebo technologické realizační využití (blíží se k pojetí cíleného výzkumu v České republice).

Poznámky k organizaci NATO pro vědu

Věda je pojímána jako součást společné bezpečnosti zahrnující globální zájmy, které přesahují hranice států. K tomu náleží udržování silné vědecké základny, ochrana životního prostředí, hospodaření s přírodními zdroji a ochrana zdraví. NATO tyto otázky podporuje v rámci vědeckých programů a projektů. Výbor pro vědu NATO se snaží posunout hranice vědeckého poznání obecně a řešit konkrétní vědecké a ekologické problémy. Vyčleňuje prostředky a formou grantů je poskytuje pro pomoc špičkovému vědeckému výzkumu. Takto povzbuzuje rozvoj národních vědeckých a technologických zdrojů a dosahování úspor pomocí mezinárodní spolupráce. Je zaměřen více na individuální, než na institucionální aktivity. Hlavními formami výměny (ve výměnných programech) jsou granty pro společný výzkum, instituty dalšího vzdělávání a vědecké stáže.

Výbor pro vědu je sestaven ze zástupců jednotlivých států, kteří jsou zplnomocněni jednat o vědeckých záležitostech jménem svých vlád. Výbor rozhoduje o politice a zabezpečuje plnění vědeckého programu ve spolupráci s pracovníky Správy pro vědu a otázky životního prostředí.

V rámci programu Partnerství pro mír (PfP) tento výbor uskutečnil řadu aktivit, které aplikovaly rozmanité tradiční mechanismy podpory problematiky odzbrojení, ekologické bezpečnosti, špičkových technologií, vědní a technické politiky a počítačových sítí. Akce jsou zahrnuty v Pracovním plánu Severoatlantické rady pro spolupráci.

Vědecký program NATO vznikl v roce 1957 a postupně se do něj zapojilo přes půl miliónu vědců. Při kontaktech s uvedenou oblastí je vhodné upozornit na činnost Výboru pro problémy moderní společnosti, který realizoval mnoho projektů zaměřených na problematiku znečištění životního prostředí, hlučnost, rozvoj sídlišť, energie, lidského zdraví a problémů bezpečnosti, v poslední době se soustřeďuje na problematiku ekologie související s obranou. Výsledky mimo jiné ovlivňují vydání návodů pro ekologickou výchovu.

Poznámky k organizaci NATO pro obranný výzkum a technologie

Při restrukturalizaci NATO jsou po jednáních v letech 1995 - 1997 přijata opatření k novému způsobu organizování výzkumu a technologií. Změny organizačních struktur a mechanismů byly způsobeny průřezovým charakterem obranného výzkumu a jeho provázaností jak s vojenským výborem (Military Committee - MC), tak s konferencí národních ředitelů pro vyzbrojování (Conference of National Armaments Directors - CNAD). Současné členské státy mají fungující zastoupení v nově vytvářené organizaci. Na podkladě politických rozhodnutí (ze dne 16. 12. 1997) o pozvání České republiky, Polska a Maďarska do NATO k přípravě zapojení do příslušných struktur a praktické činnosti v orgánech NATO je naplňován princip činnosti NATO "16 + 3".

Posláním organizace NATO pro obranný výzkum a technologie (Research and Technology Organization - RTO) je provádět a podporovat kooperativní výzkum a informační výměnu. Předmětem je rozvoj a efektivního užití národních potenciálů obranného výzkumu a technologií v oblastech vojenských potřeb. RTO působí na jednotlivé státy Aliance a tím posiluje základnu výzkumu a technologií v jednotlivých státech a Alianci jako celku. K naplnění poslání používá RTO následující nástroje: Konference, sympozia na témata zajímavá pro NATO; Semináře (workshopy); Experimenty; Přednášky; Poskytování konzultací. Politika a uskutečnění záměrů v obranném výzkumu a technologiích jsou ze strany NATO založeny na aktivním podílu široké sítě odborníků, kteří jsou zapojeni do aktivit v jednotlivých státech.

K tomu používá následující základní postupy:

- Dlouhodobá strategie obranného výzkumu a technologií NATO - její vytvoření, dodržování koordinace a změny;

- Koordinace programů práce mezi NATO a komunitou obranného výzkumu a technologií - plynulé zajištění;

- Koordinace programů a činností obranného výzkumu mezi státy a uvnitř NATO;

- Poskytování rad o zdrojích obranného výzkumu a technologií - zkušenější členové NATO;

- Sponzorování společných studijních a výzkumných projektů;

- Společná měření, zkoušky a testování - podpora kooperativního výzkumu, jeho provádění;

- Informační výměna závislého obranného výzkumu a technologií mezi členy NATO - podpora a ulehčení;

- Opatření pomoci členským státům pro účely růstu jejich vědeckého a technologického potenciálu (nyní obzvlášť zaměřené na Řecko, Portugalsko a Turecko);

- Opatření zvláštní a obecné podpory pro partnerské státy.

Úplné spektrum výzkumných a technologických aktivit je po obsahové stránce rozčleněno do 6-ti panelů, jejichž stanovení odpovídá výzkumnému poznání států NATO v uplynulých letech a historickému vývoji (tabulka 1). Došlo k propojení panelů skupiny obranného výzkumu (Defence Research Group - DRG) a poradní skupiny pro výzkum a vývoj letectva (Advisory Group for Aerospace Research and Development - AGARD).

V listopadu 1996 byla založena nová Komise pro obranný výzkum a technologie NATO (Research and Technology Board - RTB). Vznikla sloučením poslání DRG jako orgánu podporujícího CNAD (Konferenci národních ředitelů pro vyzbrojování) a AGARD, který podporoval vojenský výbor (MC). Nově vznikla rovněž Agentura pro obranný výzkum a technologie (Research and Technology Agency - RTA), která je orgánem pro komisi (RTB) a současně hlavním koordinátorem a styčným místem pro uskutečňování plánovaných činností.

RTO je organizace NATO, která o své činnosti zpravuje MC a CNAD. Zahrnuje RTB jako nejvyšší úroveň představitelů států a RTA, tj. zasvěcený štáb s jeho velením v Neuilly (Paříž, Francie). Výkonná struktura organizace obranného výzkumu a technologií je rozdělena do tří úrovní (tabulka 2).

Technická struktura RTO je schematicky znázorněna na obr. 2. Na 3. úroveň "technických týmů" je možné nahlížet z pozice činnosti mezinárodní (řešení projektů a jejich realizace) a z pozice národní, která představuje navíc i organizační činnost a fungování systému národního zastoupení.

RTA podporuje svou činností všechny úrovně a samostatně RTB. Je v podstatě hlavní organizační složkou obranného výzkumu a technologií NATO. Na obr. 3 je uvedeno její obecné organizační schéma. Zástupce ředitele je současně vedoucím OKS, asistent ředitele je vedoucím SSP. Jednotlivé panely mají odraz ve vnitřních organizačních prvcích OKS, SSP. Zvláštností je dislokace v Paříži a Bruselu a mezinárodní personální obsazení. Činnost agentury, její rozpočet a hlavní mechanismy projednává a schvaluje komise (RTB).

Každý členský stát má své zastoupení, které je očekáváno i ze strany nových potenciálních členů NATO. Struktura jmenovitě vytváří podmínky pro odborné propojení organizace NATO s členským státem. Nejde o představitele stálé mise v Bruselu, ale o odborníky členského státu, kteří budou plnit po určité období kontaktní funkci pro RTO, RTB, RTA a zabezpečí konkrétní úkoly v domácích podmínkách (např. v České republice). Měli by to být lidé z oblasti obranného výzkumu, pokud možno s vědeckou kvalifikací nebo zkušenostmi s managementem v této oblasti. Pro každý organizační post 1. a 2. úrovně je předpokládána skupina tří zástupců: za vojenskou složku, za akademickou obec a za průmysl. Zastoupení by mělo představovat jmenování členů - národních koordinátorů:

- pro 1. úroveň: RTB - 3, z nich jeden je vedoucí;

 

- pro 2. úroveň: 6 panelů - do každého 3 osoby, tj. celkem 18 osob.

3. úroveň naplňuje národní realizační týmy, které vytvářejí podmínky pro pokrytí všech oborů, které jsou integrovány do 6 -ti panelů, zajišťuje návaznost na ostatní orgány vědecké komunity, správní orgány a organizace, které působí v oboru obranného průmyslu, obranného výzkumu a vývoje, vojenského školství, případně dalších prvků.

Prospěch a význam členství v RTO pro nové státy je v přístupu k informacím, možnosti uplatnění vlastních kapacit obranného výzkumu a technologií, působení na koordinaci a plánování, možností publikovat výsledky výzkumů a možnosti podílet se na špičkových projektech. Základem rozvoje těchto možností jsou osobní kontakty. Není to však požadavek na omezování obranného výzkumu a technologií v podmínkách jednotlivých států, je to právě možný příspěvek k racionalizaci využívání rozpočtových prostředků pro vlastní výzkumy.

Rada NATO (North Atlantic Council - NAC) 15. prosince 1997 schválila Chartu organizace NATO pro obranný výzkum a technologie (Charter of The NATO Research and Technology Organization - RTO) s platností od 1. ledna 1998. Zahrnuje tyto základní části: právní statut, poslání, organizaci: obecně, RTB, zabývá se vědeckými a technickými členy (tak jsou označováni jmenovaní zástupci 2. úrovně pod RTB), RTA, dále charta řeší procedury, pravidla financování, bezpečnost, koordinaci a kontrolu, ochranu autorských práv a informací, v přílohách stanovuje pravidla pro audit účetnictví RTO a odpovědnosti vyplývající z dodržování bezpečnostních pravidel NATO.

Zvláště významné postavení v celé RTO NATO zaujímá publikační politika. Silný publikační program je považován za kategorický imperativ. Bez něj není možné uskutečnit informační výměnu a udržovat základní síť vědeckoinformačních pracovišť v klasické "papírové" a současné počítačové podobě. RTO v současné době řeší přebudování dřívějších prvků AGARD a DRG. Chtějí kombinovat nejlepší elementy obou dřívějších organizací a založit edici technických publikací RTO. V publikační politice zvažují pět tříd technických publikací:

- AGARDographs - moderní průvodce pro výzkum a vývoj Aliance;

- Produkty jednání - sympozia, "workshopy", konference, semináře;

- Vzdělávací záznamy - skripta, kurzy atp.;

- Výzkumné zprávy - technické publikace plně distribuované NATO s vymezeným rozdělovníkem;

- Výzkumné spisy - technické publikace, které nejsou plně distribuované NATO, jsou určeny pro různé účely.

Současně předpokládají některé potřebné netechnické publikace:

- Technické programy - informace na zasedání, informace pro lidi mimo RTO, atp.;

- Seznamy členů - členové RTB, národní koordinátoři, členové panelů, předsedové technických týmů, příslušníci RTA;

- Přehled publikací - pro roční přehled;

- Highlights - časopis RTO, dvakrát ročně;

- Příručky - pro informování k účasti členů RTO, Příručka RTO (pro RTB a členy panelů), Příručka národního koordinátora.

Výchozí pozice České republiky

V návaznosti na usnesení vlády České republiky č. 383 ze dne 25. června 1997 (k analýze stavu přípravy České republiky pro vstup do Aliance s následným návrhem na přijetí konkrétních opatření směřující k dosažení úrovně běžné v členských státech NATO) realizoval výbor vlády pro integraci ČR do NATO rozdělení gescí za kontakty s jednotlivými orgány Aliance. Kontakty k vědeckému výboru (SC) jsou v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, kontakty ke komisi pro obranný výzkum a technologie jsou v gesci Ministerstva obrany ČR.

Vědecký výbor již z hlediska svého volnějšího charakteru, nasměrovaného na jednotlivce a vědeckou komunitu, pokračuje v intencích Programu partnerství pro mír. Jeho činnost má známé procedury a plánované akce.

Jak je zřejmé z termínů přijímaných základních dokumentů, které vymezují působnosti a procedury RTO NATO, je tato složka v počátečním období rekonstituování. Proto byla mimo rámec PfP založena iniciativa RTO, která 28. ledna 1998 vyústila v setkání s předsedou RTB na velitelství NATO v Bruselu. Účastnili se zástupci tří pozvaných států do NATO: České republiky, Polska a Maďarska. Jednání vedl předseda RTB při velitelství NATO - Dr. Michael I. Yarymovych, dále se účastnil ředitel RTA - Dr. Ernst A. van Hoek, vedoucí Úřadu pro technologická studia a spolupráci RTA (bruselský element) - Dr. Keith L. Gardner a další představitelé orgánů NATO. Cílem jednání bylo iniciovat vytvoření zastoupení nových potenciálních členů NATO v RTO. Česká republika byla pozvána k účasti na 4. zasedání RTB, které se konalo ve dnech 2. - 5. března 1998 v Paříži. Tam současně s Polskem a Maďarskem poprvé oficiálně vstoupila do činnosti RTO NATO jako čekatel členství.

Rozjednány jsou problémy konstituování národních koordinátorů a technických týmů, které umožní vytvoření fungujícího organismu, určeného pro zajištění odpovídajících funkcí a kontaktů. Do povědomí odborné veřejnosti se postupně dostávají informace o existenci této organizace, o jejím poslání a pravidlech fungování. Mnohé formální procedury, které by měly kodifikovat postavení příslušných jmenovaných zástupců do RTO, ještě nejsou plně zažité. Tok informací od RTO však již byl zahájen a v červnu 1998 proběhne vyjasnění možných reálných forem spolupráce a účasti České republiky na činnosti organizace NATO.

Závěrem

Věda a obranný výzkum jsou ve strukturách správy NATO a ve správních procedurách, které jsou spojeny s výkonem všech činností Aliance, významným způsobem propojeny. Pro činnost v organizaci jsou respektována přijatá pravidla, a to jak z hlediska zastoupení jednotlivých států, tak z hlediska procedur. Česká republika, jejíž členství v Alianci je v blízké budoucnosti, již s orgány vědy a obranného výzkumu a technologií spolupracovala v rámci projektu Partnerství pro mír. V nových podmínkách však musí přejít do fungujícího zastoupení, které ji umožní vstoupit do plánovacích procedur a přejít tak v letech 2000 a 2001 do plnohodnotného členství.

To ovšem vyžaduje splnění některých dílčích kroků, které budou mít významný dopad nejen na oblast obranného výzkumu a vývoje, ale rovněž na činnosti, které můžeme pojmenovat vědní a technickou politikou státu. Uskutečnění právního aktu vstupu do NATO se promítne i do úprav legislativních podmínek v zákonu o státní podpoře výzkumu a vývoje a do řady dokumentů nižší právní síly. Prakticky je nutné připravit vědeckou komunitu na nové možnosti racionální spolupráce v rámci RTO NATO. Skutečností totiž zůstane, že ve vojenské organizaci bude Česká republika dříve než v Evropské unii. Jak budeme na tuto skutečnost připraveni, tak se nám bude dařit úspěšně konkurovat v novém prostředí, s novými možnostmi uplatnit vědecký a výzkumný potenciál v prostoru, který nám byl do současné doby částečně uzavřen.

To v současné době mimo jiné znamená:

1. Dokončit vytvoření zastoupení České republiky v RTO NATO pro všechny úrovně. Přitom konzultovat s příslušnými orgány MO ČR, MZV ČR, Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj, organizacemi zastupujícími obranný průmysl ČR. Vypracovat potřebnou dokumentaci pro zajištění činností, spojených se zastoupením ČR v RTO NATO.

2. O postupu vytváření zastoupení informovat Radu rezortu Ministerstva obrany pro obranný výzkum a koordinovat postupy s normativními, legislativními a politickými opatřeními v ČR a rezortu MO ČR v oblasti výzkumu a vývoje (návrhy vědní politiky ČR, novelizace zákona o státní podpoře výzkumu a vývoje, transformace organizací zabývajících se výzkumem a vývojem atd.).

3. Vytvořit racionální organizační podmínky pro všestranné zajištění současných a budoucích potřeb účasti ČR v RTO NATO. Zabezpečit provizorní fungování řídících a informačních toků, včetně distribuce materiálů vojenské, průmyslové a akademické oblasti ČR.

Organizace NATO pro vědu, obranný výzkum a technologie má své zastoupení v řídících strukturách aliance a pro výkon své činnosti využívá jak správní aparát, tak vlastní agenturu. Pravidla přijatá pro oblast obranného výzkumu chartou, jsou pro členské státy závazná a k tomu bude nezbytné v České republice učinit příslušné kroky. Vzhledem k tomu, že zastoupení za vědu a obranný výzkum je v gesci dvou ministerstev ČR, bude vhodné řešit i otázky vzájemné koordinace obou zastoupení. Obranný výzkum nemá potenciál jen ve vojenských organizacích, ale i v průmyslové a akademické sféře. Stejně jako v jiných státech NATO, bude muset i Česká republika najít správnou míru a správné postupy pro prosazování státních zájmů. Takové nadrezortní působnosti bude zřejmě v oblastech spojených se zabezpečením obrany koordinovat orgán, který snad vznikne pro účely dřívější Rady obrany státu.