Podplukovník gšt. Ing. Jiří H a l a š k a
Proces vnitřního přizpůsobování NATO na změněné podmínky ve světě
(Koncept "velitelství CJTF)V červenci až listopadu 1997 absolvovala skupina důstojníků AČR účelový kurz "Eurolehrgang" při Velitelské akademii Bundeswehru v Hamburku. Hlavním obsahem tohoto kurzu bylo plánování v NATO na úrovni vyššího podřízeného velitelství (PSC) a hlavního podřízeného velitelství (MSC). Důležitou částí tohoto kurzu bylo seznámení se s nejnovějším stavem vývoje koncepce velitelství kombinovaných společných sil zvláštního určení (CJTF) a následné dvoutýdenní štábní cvičení "CJTF Ex", kdy bylo v rámci vícenárodního štábu všech druhů ozbrojených sil zpracováno mezinárodní nasazení podobné IFOR. O zkušenosti z této práce bych se nyní rád podělil.
Na bruselském summitu NATO v roce 1994 se účastnické státy dohodly, že v budoucnu musí být ozbrojené síly NATO schopny provádět společné operace na podporu míru i mimo území Aliance. Protože prozatím nebylo NATO organizačně ani technicky připraveno takovéto operace v komplexním a změněném spektru úkolů provádět, bylo započato s vývojem koncepce "velitelství Combined Joint Task Force", tedy velitelství pro řízení společných mezinárodních operací za účasti více druhů ozbrojených sil. Vývoj této koncepce je společně s rozvojem evropské bezpečnostní a obranné identity a s reorganizací stávajícího systému velitelských stupňů NATO označován jako proces vnitřního přizpůsobení se NATO na změněné podmínky ve světě.
Vojenský cíl tohoto konceptu sleduje zlepšení řídících schopností Aliance, a to zejména v rámci nasazení, která nejsou prováděna podle článku 5 washingtonské smlouvy, tedy mimo obranu Aliance nebo některého členského státu NATO.
Vývoj koncepce velitelství CJTF probíhá ve třech fázích:
1. Přípravná fáze: znamená definování potřeb a možností těchto velitelství, vytváření jader těchto velitelství, provedení pokusných cvičení a vytvoření základních schopností Aliance k nasazení velitelství CJTF.
2. Vyhodnocovací fáze: znamená zhodnocení zkušeností ze cvičení, vylepšení koncepce a její schválení.
3. Prováděcí fáze: znamená konečné zavedení konceptu do života.
Z přílohy č. 1 vyplývá, že plánováním operace se nejvyšší orgány NATO - NAC, MC a SHAPE zabývají vlastně třikrát: při (i) vypracování iniciační směrnice, (ii) zpracování konceptu, jeho posouzení a schválení, (iii) zpracování konečného úkolu pro velitelství CJTF.
V současné době se vývoj koncepce nachází v první fázi a celková doba pro vyzkoušení a nasazení se odhaduje zhruba na dva roky.
Prozatím byla určena tzv. mateřská velitelství zodpovědná za postavení těchto velitelství CJTF. Jedná se o AFCENT, AFSOUTH a STRIKFLANT. V listopadu 1997 proběhlo první pokusné štábní cvičení Allied Effort °97 pod řízením CINCENT a za účasti některých států "Partnerství pro mír", kde byla poprvé prověřena práce společného mnohonárodního velitelství CJTF.
Na jaře 1998 proběhlo druhé pokusné cvičení CJTF s vojsky Strong Resolve pod řízením STRIKFLANT, kdy se mobilní velitelství CJTF nacházelo na americké lodi Mt. Whitney.
Hlavní principy výstavby a fungování velitelství CJTF
Toto velitelství:
* musí být schopno nasazení a přemístění v krátkých časových lhůtách (pro organizační jádra 7 dnů od obdržení operačního rozkazu, pro podpůrné a zabezpečovací moduly během 15 dnů);
* má variantní velikost a složení odvislé od operací, které má řídit;
* je schopno řídit operace na podporu míru mimo vlastní teritorium NATO;
* je schopno řídit nasazení sil i z nečlenských států NATO;
* řídí operace v rozšířeném spektru úkolů (od humanitárních až k bojovým operacím);
* zabezpečuje možnost využívat prostředky a zařízení NATO i pokud by tato operace nebyla bezprostředně řízena ze strany NATO;
* využívá osvědčené postupy a struktury NATO.
Složení velitelství CJTF
Velitelství se skládá organizačně ze tří komponentů modulového typu:
a) Klíčového jádra štábu: je vyčleněno z mateřského velitelství v rozsahu asi 30 důstojníků všech odborností, kteří zodpovídají za prvotní plánování nasazení a výcvik zbytku štábu. Tito důstojníci jsou na zdvojených funkcích a pohybují se v relativně přísných normách dosažitelnosti.
b) Jádra štábu: což je prakticky rámec celého štábu v rozsahu 100-120 důstojníků, kteří jsou vyčleněni rovněž z mateřského velitelství.
c) Doplňkového a podpůrného modulu, který představuje podpůrné komponenty z ostatních velitelství NATO.
Funkčně obsahuje velitelství CJTF trvale:
velitelskou skupinu: velitel, zástupci velitele a náčelník štábu;
štábní oddělení CJ1-CJ6;
podle potřeby a úkolu musí být schopno adaptovat další doplňkové moduly:
- oddělení CJ8 - finanční,
- oddělení CJ9 - vojensko-civilní spolupráce,
- politického poradce,
- spojovací článek k mezinárodním organizacím,
- právního poradce,
- koordinační článek k nestátním organizacím a institucím,
- oddělení informací a veřejných sdělovacích prostředků.
Celkově může velitelství CJTF obsahovat až 450 vojenských a civilních pracovníků. Noční směna činí 25 %. Velitelství je sestaveno ze 48 vzájemně propojených kontejnerů na ploše zhruba 200 x 200 metrů. Velitelství musí být schopno řídit současně 1-2 nasazení.
Pro potřeby nasazení jednotek CJTF specifikovalo NATO následující orgány velení:
2 velitelství CJTF,
2 velitelství pozemního vojska sborového typu,
2 námořní velitelství,
1 velitelství letectva,
satelitní komunikační moduly,
štábní informační systémy v prostoru nasazení.
Zároveň jsou připravovány nové mobilní spojovací a informační systémy ve strategické i operační úrovni.
Jak jsem již uvedl, koncepce velitelství CJTF se nachází v první, tedy přípravné fázi. V současném období se koncentruje pozornost zejména na následující problémy:
prověření stávajícího konceptu,
prověření a konečné stanovení struktur a počtů velitelství a jednotlivých článků,
vyhodnocení očekávaných nákladů na personál a materiál,
vyhodnocení vlivu těchto nasazení na schopnost NATO bránit své teritorium,
možný přínos k rozvoji konceptu operací řízených ZEU,
příprava podřízených štábů a vojsk na operace v rozšířeném spektru.
Základní funkční náplň jednotlivých složek velitelství CJTF
Velitel velitelství CJTF: nese celkovou odpovědnost za provedení operací, zastupuje velitelství při jednáních na nejvyšší úrovni, předkládá doporučení a požadavky.
Zástupce velitele: zastupuje velitele během jeho nepřítomnosti, sleduje opatření logistické a civilní podpory.
Zástupce velitele pro logistiku: radí veliteli ve všech logistických otázkách, vykonává funkci velitele pro řízení logistiky.
Politický poradce: radí veliteli ve všech politických a diplomatických otázkách, udržuje spojení s vládními organizacemi a s OSN, provádí místní politické expertizy.
Zástupce velitele pro operační věci: radí veliteli ve všech otázkách operačního řízení, sleduje průběh operací na všech úrovních, dle potřeby je mu delegována pravomoc operačního či taktického řízení (OPCON/TACON).
Náčelník štábu: řídí a koordinuje práci štábu, informuje velitele v celém spektru otázek práce štábu.
Zástupce náčelníka štábu: zastupuje náčelníka štábu během jeho nepřítomnosti.
Oddělení pro styk s veřejností: radí veliteli ve všech otázkách práce s veřejnými sdělovacími prostředky a práce s veřejností, zabezpečuje spojení k národním tiskovým zastoupením ministerstev obrany států zastoupených v nasazení.
Právní poradce: radí veliteli ve všech právních otázkách, v otázkách rezolucí OSN a usnesení Rady NATO.
Poradce pro civilní záležitosti: radí veliteli ve všech otázkách civilních záležitostí.
Vojenský výbor dříve znepřátelených stran: připravuje a provádí konference znepřátelených stran, udržuje spojení s veliteli těchto stran.
Oddělení analýz: provádí analýzy operací, zpracovává zkušenosti a zabezpečuje archivaci a prezentaci dokumentů a faktů.
Oddělení CJ 1 (personální podpory): zodpovídá za vojenskou kázeň na teritoriu, spojení s místní policií, provedení policejních úkolů, vojenskou bezpečnost, personální práci, náboženskou politiku, nasazení civilního personálu.
Oddělení CJ 2 (informací): kromě běžných úkolů oddělení průzkumu koordinuje bezpečnostní opatření (vojensko-civilní opatření, opatření REB a psychologicko operační opatření) a provádí vojenskogeografickou analýzu oblasti.
Oddělení CJ 3 (operační): zodpovídá za přípravu a provedení operací, za obranu vlastních jednotek před napadením, za nasazení speciálních jednotek, za opatření REB, meteorologické služby, OPZHN a ženijní opatření, za koordinaci palebné podpory. V oddělení CJ 3 jsou zastoupení příslušníci letectva, námořnictva či dalších druhů vojsk a služeb podle rozsahu nasazení.
Oddělení CJ 4 (logistické podpory): kromě otázek logistických řeší zabezpečení přesunů, zdravotnické a administrativní zabezpečení.
Oddělení CJ 5 (vojensko-politické, dlouhodobé plánování): řeší otázky vojensko-politického zabezpečení operací v součinnosti s politickým a právním poradcem. Sleduje vývoj vojensko-politické situace v zemi nasazení. Vyvíjí politické iniciativy v součinnosti s politickým poradcem. Koordinuje štábní práci a zpracovává operační směrnice pro budoucí operace (dlouhodobé plánování).
Oddělení CJ 6 (spojovací): řeší obvyklé otázky oblasti spojení. Oddělení CJ 8 (finanční): radí veliteli ve všech finančních otázkách. Disponuje rozpočtem, sleduje výdaje, stanovuje potřebu financí, potvrzuje platby z mezinárodních rozpočtů.
Oddělení CJ 9 (civilně-vojenské spolupráce): koordinuje civilně-vojenskou spolupráci s národními zástupci v místě nasazení, udržuje spojení se zástupci nestátních organizací, zřizuje a provozuje centrum civilně-vojenské spolupráce.
Zkušenosti z provedeného cvičení CJTF Ex
Při tomto cvičení byl použit plánovací proces BIMOPP (Bi-MSC Operations Planning Process), který je používán pro společné plánování mezi velitelstvími a AFCENT. Zde se ukázalo, že tento proces je vcelku složitý a zavádí celou řadu různých vojensko-politických kategorií, jejichž zvládnutí bylo obtížnější, než prosté vojenské naplánování celé operace. Jen pro názornost uvádím problémy, které musely být zodpovězeny dříve, než se přistoupilo k operačnímu plánování:
přezkoušení politické a vojenské situace všech zúčastněných stran,
stanovení rozhodujícího úseku rozvoje sil (centre of gravity) zúčastněných stran,
stanovení politických předpokladů pro operaci,
stanovení politických omezení a tlaků,
stanovení strategických cílů a objektů zúčastněných stran,
stanovení požadovaného konečného stavu operace (desired end-state),
stanovení strategického úkolu.
Zajímavé je přerozdělení kompetencí při plánování mezi odděleními CJ3 a CJ5, kdy CJ3 zodpovídá za plánování a řízení běžících operací (s horizontem do tří dnů) a CJ5 zodpovídá za plánování budoucích operací v návaznosti na politické iniciativy. V praxi tato činnost probíhá ve společném grémiu plánovačů CJ2, CJ3 a CJ4 za řízení CJ5, čímž se z tohoto oddělení neformálně stává nadřízený stupeň při plánování. Je velmi složité dosáhnout souladu vojenských činností s politickými omezeními a tlaky, řídit nasazení jednotek pozemního vojska, letectva a námořnictva a připravit vyvážené množství sil a prostředků pozemního vojska umožňující splnit úkoly v rozšířeném spektru.
Cvičícím štábem byly přijaty dvě varianty rozhodnutí a tři varianty počtu sil a prostředků. Rozhodovací metodika pomohla vybrat nejlepší variantu, přičemž rozhodujícím kritériem byla ochrana vlastních sil. Celkově práce při tomto cvičení obohatila náš rozhled při plánování a provádění mírových operací a poukázala na celou řadu vojensko-civilních a politických souvislostí takovéto operace.
Koncepce velitelství CJTF představuje poměrně novou problematiku řízení mezinárodních sil vyvinutou a odzkoušenou při cvičeních a nasazeních NATO (IFOR, SFOR). Právě tato nasazení ukázala těžkosti zejména v oblasti civilně-vojenské spolupráce na různých úrovních, problémy s mediální politikou a rovněž problémy běžného života obyvatelstva dříve znepřátelených stran. Organizace a funkční náplň jednotlivých oddělení velitelství CJTF se tedy snaží postihnout široké spektrum civilních i vojenských úkolů. Účelová výstavba velitelství potom zabezpečuje pružnost a schopnost reagovat v krátkém čase na možný vývoj situace. Multinacionalita znamená využívání nejlepších zkušeností jednotlivých zemí a tím i snižování výdajů.
Význam tohoto konceptu pro dnešní AČR vidím potom ve dvou rovinách. V praktické rovině spolupráce je již dnes jasné, jaké štábní pracovníky, s jakým rozsahem znalostí a dovedností budeme pro takovýto štáb při cvičeních a nasazeních připravovat. V teoretické rovině je potom možné sledovat vývoj a přerozdělování kompetencí v organizačních strukturách NATO na základě nejnovějších zkušeností z nasazení CJTF. Možné využití zkušeností z přípravy tohoto konceptu vidím i v oblasti řízení nasazení vojsk územní obrany, protože celá řada úkolů je velmi podobných (úkoly vojensko-civilní spolupráce, úkoly v rozšířeném spektru, od humanitárních až k bojovým, plnění úkolu ve velkých prostorech při nedostatku sil apod.). Modulární výstavba velitelství CJTF s celou řadou doplňkových modulů a civilních spolupracovníků vytváří tak předpoklady pro efektivní plnění úkolů v rozšířeném spektru.
Význam použitých zkratek:
ACTORD - activation order - rozkaz pro přípravu operace
ACTWAR - activation warning - vyrozumění sil o přípravě operace
ACTREQ - activation request - požadavek na přípravu operace
AFCENT - Allied Forces Central Europe- spojenecké síly ve střední Evropě
AFNORTHWEST - Allied Forces Northwestern Europe - spojenecké síly v severozápadní Evropě
AFSOUTH - Allied Forces Southern Europe - spojenecké síly v jižní Evropě
CINCENT - Commander-in-Chief Allied Forces Central Europe - vrchní velitel sil NATO ve střední Evropě
DPKO - Department of Peacekeeping Operations - oddělení mírových operací
EAPC - Euro-Atlantic Partnership - Euroatlantická rada partnerství
FC - Force Commander - velitel sil
FORCEPREP - force preparation - příprava sil pro nasazení
IFOR - Implementation Forces - realizační (implementační) skupinaŹvojsk.
MC - Military Committee - vojenský výbor NATO
MNC - Major NATO Command - hlavní velitelství NATO
MSC - Major Subordinate Command - hlavní podřízené velitelství
NAC - North Atlantic Council - Severoatlantická rada (rada NATO)
NMA - NATO Military Authorities - vojenské orgány NATO
PSC - Principal Subordinate Commands - vyšší podřízená velitelství
OPCON - Operation Control - operační řízení
OSCE - Organization for Security and Cooperation in Europe - Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
SACEUR - Supreme Allied Commander Europe - vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě
SACLANT - Supreme Allied Commander Atlantic - vrchní velitel spojeneckých sil v Atlantiku
SHAPE - Supreme Headquarters Allied Powers Europe - hlavní štáb spojeneckých ozbrojených sil v Evropě
STRIKFLANT - Striking Fleet Atlantic - úderná flotila v Atlantiku
TACON - Tactical Control - taktické řízení
UNO - United Nations Organization - Organizace spojených národů
WEASTFOR - cvičný název nasazovaných sil