Švejkování skončilo, chceme sloužit!

Honza Nedvěd má pravdu, když v jedné ze svých písniček zpívá, že všichni jsou teď takoví jiní a že všichni jsou spíš jen tak pro sebe. Má však pravdu pouze částečnou. I v působnosti resortu Ministerstva obrany stále existují ostrůvky lidí, kterým pojem zodpovědnost nezní falešně.

Při krajských vojenských velitelstvích se začnou od roku 2004 vytvářet jednotky aktivních dobrovolných záloh

Vražedná kombinace

Být dobrovolný a navíc ještě aktivní je pro většinu národa doslova vražedná kombinace. V těchto dnech však vznikají instituty, které tyto lidi začínají sdružovat. Armáda České republiky chce postupně dosáhnout stavu, kdy bude mít u vybraných útvarů a zařízení připraveny a vycvičeny potřebné specialisty a jednotky aktivních dobrovolných záloh (AZD), které budou v případě potřeby armádu doplňovat.
„V mých očích mají tito dobrovolní záložníci ten nejvyšší kredit,“ říká plukovník Josef Růt, velitel krajského vojenského velitelství v Pardubicích. „Většinu z nich znám již několik let a vím, že jsou to lidé, kteří armádě fandí. Jsou to nadšenci, prostě správní chlapi. Jsem moc rád, že to tak berou a vážím si jich.“
Jak známo, tuzemské poměry sebemenší vybočení z řady, neřku-li úspěch, jen tak neodpouští. Aktivní dobrovolní záložníci to (ne)vědí?
„Neděláme to pro peníze, ani pro slávu,“ říká Kryštof Harant a uvádí důvod: „Dnešní armáda už není to švejkování. Mým koníčkem je střílení, využiji toho na cvičeních docela rád.“ Na jeho slova navazuje Karel Škop: „Před revolucí jsem byl na cvičení pětkrát a vždycky jsem na to nadával. Teď jsou dobrovolná cvičení záloh něco úplně jiného, baví mě, můžu si něco dokázat.“ Ostatní zájemci o AZD souhlasně přikyvují.
Je známo, že celý projekt výstavby jednotek aktivní zálohy dobrovolné začal v roce 1999 vypsáním dobrovolných vojenských cvičení a měl zjistit ochotu mužů sloužit v armádě jako záloha. Dalším krokem se stalo vytvoření první organické jednotky - mechanizované roty, která se postupně rozrostla na prapor. K dnešnímu dni v rámci republiky uzavřeli vojáci v záloze na tři sta dohod o dobrovolném udržování vojensko-odborné připravenosti a dalších 230 záložníků má zájem tuto dohodu s vojenskou správou uzavřít.
Jak již bylo řečeno, Armáda České republiky chce jít v tomto směru ještě dále a vytváří systém aktivních dobrovolných záloh. Její příslušníci by doplňovali AČR nejen v míru, ale i při mimořádných opatřeních a také při ozbrojeném konfliktu. Dále by AZD měly připraveny jednotlivé specialisty, jejichž výcvik v armádě by byl vzhledem k jejich počtu a potřebě neekonomický a u kterých se plně využije jejich civilních profesí. Za příklad lze uvést odborníky v oblasti komunikací, zdravotnictví či se znalostmi cizích jazyků. Předností jednotek AZD budovaných při krajských vojenských velitelstvích je regionální princip jejich doplňování, kdy vojáci v záloze jsou v případě potřeby snadno dosažitelní a jejich nespornou výhodou je samozřejmě i znalost daného teritoria.

Prvních dvaadvacet

Jednotky aktivních dobrovolných záloh budou od příštího roku vznikat nejen ve všech čtrnácti krajích, ale i u deseti vybraných vojenských útvarů z celé ČR. Určený stav 4143 aktivních záložáků by měla mít armáda do konce roku 2004. Pro potřebu každého kraje bude třeba vytvořit ze záložáků strážní rotu o 150 mužích.
„V první řadě se snažíme podchytit zájemce registrované u vojenských správ a účastníky dobrovolných vojenských cvičení. Předpokládám, že v další fázi budeme oslovovat vojáky v záloze, o něž bychom měli zájem,“ říká plukovník Josef Růt z 20. krajského vojenského velitelství v Pardubickém kraji. „Kapitán v záloze Škop, kterého osobně znám z cvičení, v tomto směru osloví své kolegy a další zájemce o službu v jednotce aktivních dobrovolných záloh. Nedávno proběhlo naše první zaměstnání na pěchotní střelnici v Přelouči. Moje představa je taková, že do konce letošního roku bychom chtěli připravit návrhy na zařazení u všech velitelských funkcí. To znamená velitele roty a velitelů čet a družstev. Oni by si potom sami vybírali svoje podřízené,“ dodává plk. Růt.
Nabízí se otázka, jak daleko s naplňováním stavu záloh v Pardubickém kraji jsou. „V současné době máme dvaadvacet zájemců o zařazení do aktivní zálohy dobrovolné. Systém ale začne fungovat od roku 2004, takže od tohoto data budou platné smlouvy záložáků,“ upřesňuje velitel KVV Pardubice.
Jednotka záložáků strážní roty má být stopadesátičlenná. Do tohoto čísla tedy hodně chybí. Co nastane v případě nenaplnění avizovaných počtů? „Dát dohromady sto padesát záložáků a vytvořit z nich akceschopnou strážní rotu nebude vůbec jednoduché. Proto jsme zpracovali požadavek na doplnění válečně vytvářených jednotek. To znamená, že vojenské správy předurčí do funkcí u vytvářených jednotek vojáky v záloze. V reálu to může být tak, že například polovina vojáků v jednotce bude z AZD a druhá polovina bude povolána na cvičení záloh. Jak se nám budou hlásit další zájemci do aktivních dobrovolných záloh, budeme je postupně začleňovat do systému. Především podle odborností. Strážní rota o sto padesáti lidech nebude postavena hned. Předpokládám, že když se to nepodaří v roce 2004, v dalším roce už určitě,“ říká plk. Růt.
Že by česká armáda začala kopírovat americkou Národní gardu, velitel pardubického KVV zásadně odmítá. „Kopírování to není. Je to náš vlastní model. Jsou tu odlišnosti dané teritoriem a finančními možnostmi. Nicméně připouštím, že naše představa o aktivních dobrovolných zálohách a způsob práce s vojáky v záloze se tomu americkému nejvíce přibližuje.“

Co je to AZD?

Nejvyšší čas k představení AZD neboli aktivní zálohy dobrovolné, jež je nedílnou součástí zálohy ozbrojených sil. Její odlišnost spočívá především v dodržení principu dobrovolnosti, čímž se zvyšuje její kvalita. Formou výcviku AZD po dobu trvání dohody jsou vojenská dobrovolná cvičení. Výcvik je organizován v terénu včetně součinnostních cvičení jejích jednotek s organickými jednotkami armády. Zajímavostí je, že se realizuje v metodické posloupnosti tříletých etap, přičemž v prvním roce se koná výcvik jednotlivců a družstev, ve druhém roce výcvik čet a ve třetím roce výcvik rot. V této souvislosti se provádějí taktickopořadová cvičení a cvičení s taktickými náměty. Součástí výcviku je i údržba přidělené vojenské techniky a dalšího vojenského materiálu.
Podstatné je, že výcvik se organizuje zpravidla v rozsahu 18 dnů ročně (z toho je možno 10 pracovních dnů rozdělit do dvou částí a dalších 8 dnů cvičit o sobotách a nedělích). Vojáci z aktivních dobrovolných záloh se k získání jiné odbornosti zpravidla nepřecvičují. To znamená, že při jejich zařazování do jednotlivých funkcí se využívá jejich původně získaná vojenská nebo civilní odbornost. Výjimku tvoří funkce, které nevyžadují náročný výcvik, tj. strážný nebo příslušník pěší či mechanizované jednotky.
Na závěr nezbývá nic jiného než přiblížit proces, který čeká zájemce o zařazení do jednotky aktivních dobrovolných záloh. Na příslušné územní vojenské správě je nejprve seznámen s právním rámcem AZD. Následně na základě informací, které má vojenská správa o vojákovi v záloze k dispozici a na základě jeho žádosti mu vyhledá pracovník ÚVS vhodné systemizované místo u některého z útvarů dle přehledů. Z celého jednání se zpracovává zápis.
„Při výběru záložáků chceme v maximální možné míře zachovávat regionální působnost, a pokud se to podaří, tak i jednotlivé čety chceme doplňovat regionálně. Znalost prostředí, potažmo lidí, hraje za předpokladu nasazení jednotky velkou roli,“ dodává plukovník Josef Růt.
Pozorný čtenář zaregistroval, že doposud nebyla řeč o penězích. Pravdou je, že v tomto směru nebude vojákům z aktivních dobrovolných záloh co závidět. Pokud splní podmínky uzavřené dohody, bude mu vyplácena odměna ve výši 500 Kč měsíčně, a po dobu vojenského cvičení bude mít nárok na dvojnásobné měsíční částky služného. To však odrostlejším fandům zeleného sukna a vojenské techniky mnoho neříká.

Pavel LANG
Ilustrační foto: Filip PROCHÁZKA

<<